Kaňka sfouknul Plameny jako svíčku

Reportáž

Žďárští odjížděli k zápasu na led benešovských Vodních lvů s cílem prodloužit úspěšnou vítěznou sérii z minulé sezóny, proti tomuto soupeři. Tento cíl začali od počátku zápasu také naplňovat. Hosté byli aktivnější, soupeře přebruslovali a měli více ze hry. Svoji převahu začali hokejisté z Vysočiny projevovat i brankově, když v osmé minutě otevřel skóre zápasu Jiří Dítě. Na vedení Žďáru dokázali domácí zareagovat až díky využité přesilové hře, kdy na sebe poprvé upozornil pozdější hrdina celého zápasu kapitán Vodních lvů Michal Kaňka, který ve dvanácté minutě srovnal na 1:1. Dobrou hrou a aktivním přístupem nadále získávali hosté více prostoru a častěji okupovali útočné pásmo. Odměna přišla v samotném závěru úvodní třetiny. Pouhých patnáct sekund před jejím koncem vrátil žďárským barvám vedení Jan Kočan a gólem do šatny zařídil příjemnější odchod do kabin pro hostující tým.

Druhá třetina začala nástupem domácích, kteří toužili po vyrovnání. Žďár však dobrou poziční hrou narušoval jejich aktivitu, která tak nebyla až tolik nebezpečná a vše jistil Sláma v brance. Lvům se však přeci jen vyrovnat podařilo a stalo se tak opět při jejich početní výhodě a opět z hole Michala Kaňky. Radost domácích hráčů a fanoušků však netrvala dlouho. Po něco více než minutě hry, se potřetí během večera dostali žďárští do vedení a to zásluhou Jakuba Vránka, který s asistencí Dana Kotlíka rozsvítil na výsledkové tabuli stav 2:3 pro hosty. Žďárští svého soupeře nadále přehrávali a dokázali tlumit i stále nebezpečného kapitána domácích Kaňku. Ve třiatřicáté minutě přetavil herní převahu SKLH ve zvýšení náskoku výborně hrající Jan Kočan, který se svými parťáky v útoku patřili k nejlepším hráčům v dresu se „Ž“ na hrudi, když počtvrté rozvlnili síť benešovské branky.

Bohužel pro červenobílé to bylo naposledy. I po zbytek třetiny byli hosté aktivnější a domácí nemohli najít recept na dobře hrající tým z Vysočiny. V tu dobu i domácí fanoušci věřili v obrat spíše jen v koutku duše a na Benešov by si asi nikdo moc nevsadil. Mužstva však čekaly dva nestandardní okamžiky, které měly určitý podíl na následný vývoj zápasu. Čtyřicet sekund před druhou sirénou Michal Kaňka brutálním zákrokem zranil v obličeji Martina Plevu, takovým způsobem, že kvůli tratolišti krve, ve kterém žďárský bek skončil, musela být předčasně druhá třetina ukončena. Nejen, že nebyl tento zákrok rozhodčím oceněn žádným vyšším trestem, po kterém přímo volal, ale lví kapitán nebyl potrestán ani žádným nižším trestem. Po přestávce a úpravě ledové plochy bylo dohráno zbývajících čtyřicet sekund.

V zápětí pokračoval zápas třetí třetinou, která však z pohledu Žďáru připomínala spíše Shakespearovu tragédii. Vypadalo to, jako by si v kabinách obě mužstva vyměnila dresy. Žďárští přestali bruslit napadat a pasivně přihlíželi dobré ofenzívní hře domácích, které dosavadní nepříznivý vývoj zápasu nezlomil a naopak vrhli všechny síly do útoku. Většina závěrečné periody se odehrávala v obranném pásmu Žďáru. Plameny jak v prvních dvou třetinách sálaly velkým žárem, tak v té třetí ztrácely na intenzitě a začaly vyhasínat v neškodný plamínek. Naopak Vodní lvi je hasili důraznou hrou a bylo jich plné hřiště. Hosté dokázali útočnému tlaku domácích, za přispění brankáře Slámy, úspěšně čelit do čtyřicáté osmé minuty, kdy zařídil Petr Burián snížení na 3:4.

Naděje Žďáru na úspěch však stále žily, přestože již v tu chvíli byli domácí zjevně lepším týmem, ale hosté dokázali držet jednobrankové vedení až do třiapadesáté minuty, kdy druhý nešťastný okamžik zápasu spustil mohutný brankový finiš Středočechů. Při poměrně nenápadné hře na pomezí středního a obranného pásma najednou zmizel puk z dohledu, ozvalo se písknutí a hráči přestali hrát, z toho se najednou kotouč objevil v útočném pásmu v moci dvou Benešovských a tak pro Jonáše a Michala Kaňku nebylo již složité jej dopravit do branky již nehrajícího Žďáru a vyrovnat. Rozhodčí popírali, že by hru přerušili a údajně vyšlo písknutí z hlediště. Tato situace definitivně rozložila již tak ne dobrou hru Plamenů, čehož v zápětí domácí využili k definitivnímu obratu, kterého se opět neúčastnil nikdo jiný, než kapitán Vodních Lvů Michal Kaňka, jenž nejprve přihrál na pátou branku Davida Jonáše, aby nakonec sám pečetil vítězství domácích šestou brankou.

Dá se říci, že jeden hráč sám porazil celý žďárský tým, který odcestoval na Vysočinu s prázdnou. Porážka mrzí hlavně proto, že žďárští byli po většinu zápasu lepším mužstvem, hokej se hraje ale na branky a kdo chce vítězit musí dokázat svou kvalitu udržet a hrát až do konce.