Foto: Veronika Marková
„V pátek jsme začali dost rozpačitě, nebyla to naše hra, jako bychom to nebyli my. Řekli jsme si k tomu něco v kabině, od druhé třetiny jsme se trošku zlepšili, vyrovnali jsme, ale celý zápas jsme tahali za kratší konec a dotahovali. Dnešní zápas byl obrazem celé série. Nás do kolen posílala oslabení, dneska se to zase potvrdilo. Bránění v oslabení nás stojí strašně moc sil, které pak chybí v útoku,“ ohlížel se Ježek za čtvrtým zápasem.
Hlavně v první třetině bylo vidět, jako by domácí jezdili po ledě s plnou polní na zádech. Tak moc je důležitost zápasu svazovala. „Nevím, co k tomu říct. Puky nám odskakovaly, jestli to bylo nervozitou, nevím. Byl měkčí led, ale na to se nechci vymlouvat, soupeř to měl stejné a jim puky neodskakovaly,“ srovnává žďárský kapitán.
Fanoušci na konci hokejistům zatleskali, protože bojovali do posledních sekund, přesto za touhle sérií zůstane určitá pachuť a spousta „kdyby“. „Brno jsme potrápili, ale myslím si, že jsme na ně měli a měli jsme přes ně přejít. Mrzí to ještě víc, než kdybychom prohráli 3:0 na zápasy a byli jasně horší. Myslím, že v prvních třech zápasech jsme je z devadesáti procent přehrávali,“ přemítá jeden z nejproduktivnějších útočníků SKLH.
Stejně jako oba trenéři viděl dva zlomové okamžiky. „Roli hrála spousta faktorů. Hlavně jsme měli doma uhrát zápas za stavu 2:0 a pak věřím, že bychom jeden ze tří případných zápasů určitě vyhráli. A další zlomový moment byl, když jsme se v Brně za stavu 3:2 pro nás nechali vyloučit do tří...,“ vypichuje Ježek.
V poslední fázi sezóny převzal hokejista původem z jihu Čech kapitánské céčko. Na závěr ale v kabině žádnou řeč nepronesl. Havlovským slovníkem řečeno, kvůli "blbé náladě". „Klukům jsem po zápase nic neříkal, možná si něco povíme na závěrečné akci. Teď nám akorát něco řekl pan trenér, k tomu měsíci a půl, co tady byl. Já jsem nic neříkal, protože vládla trpká nálada,“ zakončil smutný páteční večer jeden z hlavních kandidátů na titul hráč sezóny.