Trenér Peterborough Phantoms, kde jsem působil, mi řekl, že do konce letošního kalendářního roku sezona v Anglii určitě nezačne. Navíc dodal, že mi nemůže vůbec nic slíbit, takže je možné, že se tam letos hrát hokej vůbec nezačne.
Chápu to správně, že Ti angažmá v Česku v podstatě schválil?
Dá se to tak říci. Dobře chápe, že nemohu dál čekat, proto mi řekl, že si můžu klidně najít něco jiného.
Byl Žďár jedinou volbou, nebo byly ve hře i jiné varianty?
Nějaké nabídky jsem měl. Jít o soutěž níž, byť za lepších podmínek, se mi ovšem nechtělo. Stejně tak mě ani neláká hrát druhou ligu někde jinde. Pokud bude zájem, tak budu určitě hrát raději ve Žďáře.
Jak se během těch dvou let, co jsi byl pryč, proměnila kabina Plamenů?
No, změnilo se toho docela dost. Při prvním příchodu do kabiny jsem hodně kluků vůbec neznal. Trošku jsem si připadal tak, jako když přijdu do nového týmu. Znal jsem sotva tak šest nebo sedm kluků.
Bylo náročné se během té krátké chvilky s mužstvem sehrát?
Sice jsem oficiálně přišel až na poslední chvíli, ale už předtím jsem s týmem trénoval a hrál některé přípravné zápasy. Sezonu jsem začal ve formaci s Davidem Čermákem a Slávou Kadlečkem, tak uvidíme, zda takhle budeme pokračovat i nadále.
Rozhodně nepřeháním, když řeknu, že se od Tebe čekají hlavně góly a nahrávky. S tím ale zřejmě počítáš, že?
Asi to na nic jiného neuhraju (směje se). Ale tak trošku jsem za to rád, určitě se toho nebojím, už od mládežnických let jsem na to zvyklý. Alespoň mám postaráno o pořádnou motivaci.
V sobotu jste zahájili novou sezonu těsnou domácí výhrou nad Opavou. Jak jsi byl spokojený s výkonem svým, ale i celého mužstva?
Se sebou jsem spokojený moc nebyl, se třemi body samozřejmě stoprocentně ano. Výkon týmu nedokážu úplně posoudit, určitě jsme ale mohli dát více branek. Z tribun to tak možná nevypadalo, ale nemuseli jsme se v závěru klepat o výsledek. Přece jen, když tým vede pouze o gól, může se stát cokoliv.
V sobotu čeká na mančaft další domácí duel, tentokrát s Valašským Meziříčím. Počítám, že to pro Tebe bude, podobně jako u dalších mužstev ze skupiny Východ, velká neznámá?
Přiznám se, že na ledě Valašského Meziříčí jsem před lety odehrál můj úplně první zápas v dresu mužů. Coby mladíček jsem hrál ve formaci se Sobíkem (Martinem Sobotkou – pozn. redakce) a Pláškem (Jiřím Plachým – pozn. redakce). Hlavně si ale pamatuji, že jsme tehdy prohráli strašně vysoko, mám pocit, že to bylo snad 2:11. To si pamatuji, dá se říci, že jim mám co vracet. Hodně lidí se mě často ptá, jak na tom letos budeme. Na to jim odpovídám, že vůbec nevím, protože týmy neznám a nedokážu porovnat jejich kvalitu s tou naší.