Chodil jsem už od začátku letní přípravy, protože jsem potřeboval pohyb a sám jsem se připravovat nechtěl. Začal jsem pak i na ledě s tím, že do přípravných duelů bych naskočil pouze v případě, pokud by nebyli lidi.
Což se stalo.
Ano, postupně jsem začal hrávat, navíc i proto, jelikož v Anglii posunuli začátek nového ročníku až na začátek října. Bavili jsme se tak ve Žďáře i o tom, že bych tu teoreticky mohl odehrát také první měsíc mistrovské sezony.
Takže na ostrovy se hned tak nepodíváte?
Jak už jsem říkal, sezona začíná až za měsíc. Smlouvu s Peterborough mám uzavřenou, ale nyní mi v klubu říkají, že jsou nějaké problémy s vízy. Teď tedy čekám na povolávací rozkaz.
Ve Žďáře se tak aspoň můžete pořádně připravit.
Zatím všechno jede podle plánu. Počítal jsem s tím, že ve Žďáře půjdu na led, ale že odehraji tolik přáteláků, s tím jsem tedy nepočítal. (usmívá se)
Jaké zatím jsou vaše pocity z přípravného bloku?
Zatím je to takové, jak to přesně říci. Je to prostě příprava, ale už si s tím moc hlavu nelámu. Mně to ze začátku nikdy moc nejde. Pokud jde o tým, je škoda, že nikdy nejsme kompletní, pořád někdo chybí, doufám, že už se to zlepší.
Takže se zápasy zatím nejste příliš spokojený?
Naše výsledky nejsou úplně optimální. Byť vím, že je to jen příprava, takže nemá cenu lámat si nad tím příliš hlavu. Už by to ale chtělo, abychom se sešli kompletní.
Poslední dva zápasy skončily prohrou o tři branky. Co chybělo výkonu ve Velkém Meziříčí?
Co prohra 0:3 v Táboře?
Opět nám chyběli čtyři hráči a to je znát. Nejsme fotbalová Slavia, abychom, když nám někdo vypadne, ho nahradili stejně kvalitním hráčem. Nešlo o to, že by byli hokejisté Tábora nějak extra dobří, ale my jsme ani z poměrně jednoduchých situací nebyli schopní vybruslit. Oproti zápasu v Meziříčí jsme ani neměli tolik možností ke skórování. Pořádnou šanci jsme si vypracovali snad až ve třetí třetině.