Luboš má v klubu na starost nábor pro nejmenší děti, komunikaci s rodiči a koordinaci náborů, které probíhají každou sobotu a neděli ráno v aktivní sezoně. Luboše jsme si proto pozvali k rozhovoru, kde jsme se ho zeptali na jeho očekávání, překážky v práci, nebo kolik stojí vybavení, aby mohli děti začít.
Luboši, jak jsi se dostal na pozici šéftrenéra náboru?
Dlouhé roky jsme dělali nábor v tandemu se Zdeňkem Řehořem, který chtěl díky zvyšujícímu se věku a administrativě práci předat. Takže jsme si role vyměnili a dnes jsem ten, který je pod náborem podepsaný. Ovšem je nutné připomenout, že úspěšné počátky náboru jdou primárně za Zdeňkem Řehořem.
S čím se Luboši potýkáš, respektive klub?
Pokud mohu mluvit za všechny trenéry náboru, tak se potýkáme s menším zájmem rodičů. Věřili jsme, že by nám mohlo pomoct vyhrané mistrovství světa. Bohužel ta sportující veřejnost se zase o něco zmenšila a to je největší problém, aby rodiče přivedli děti na nábor.
Jaké jsou tvoje představy, nebo ambice?
Pokud bych doplnil otázku výše, tak bych se chtěl dostat na před covidové počty dětí v náboru, to nám v té době chodilo 70-80 dětí. Bohužel se nám na tyto počty navázat nedaří a v trenérech to není. Co se týká trenérů, tak jsme na tyto počty připraveni. Takže jestli ambice, tak se dostat na lepší počty dětí, ale nevím zda to je reálné.
Co by pomohlo, aby rodiče přišli s dětmi na zimní stadion?
Z pohledu klubu jsme připraveni. Máme velmi dobré zázemí, to znamená připravené šatny. A děti mohou dostat kompletní výstroj zde zdarma. Stačí, když rodiče o vystroj v předstihu požádají. To znamená rodiče skutečně nemusí nic kupovat. Dále pro rodiče děláme jednou za měsíc rodičovskou schůzku, kde jim představujeme zázemí klubu, jako jsou například již zmíněné kabiny přípravky. Takže, příjemnou formou přesvědčit rodiče, že náborem to pro jejich děti končit nemusí.
Problém ovšem je, přesvědčit děti, aby se oblékli do výstroje?
Přesně tak. Tady je prostě nutná součinnost celé rodiny, protože narozdíl od náboru, kde stačí přilba, brusle, rukavice a přiměřené oblečení, je potřeba dítě do té výstroje pomoct obléct. Asi je potřeba zapojit i prarodiče, protože tohle za ně nikdo neudělá. A časy tréninků jsou pevné a trenér není robot, rád pomůže, ale nemůže oblékat všechny.
Jaké jsou tedy výsledky? Jaká je představa versus realita?
Loni jsme měli zapsaných sedmdesát dětí do náboru a realita byla taková, že nám do přípravky přešlo šest dětí, to je velmi malé procento z naší základny. Aktuálně jsme změnili přistup a s tím co by děti čekalo v přípravce seznamujeme rodiče již nyní v náboru. Zároveň část ledové plochy je právě věnována nejmenší přípravce, ať rodiče vidí o co se na trénincích jedná. Naše představa je taková, že bychom velmi rádi z těch sedmdesáti dětí dostali do přípravky aspoň 20, ale lépe 30%. Rádi bychom, aby se z loňské přípravky do aktuální sezony zapsalo 14 -16 dětí, které prošli náborem.
A jak to tedy je s těmi finančními náklady?
Příspěvky jsme nechali na loňské úrovni i z pohledu kupní síly a dalších parametrů. Zároveň jsme od rodičů nezaznamenali nějakou nevoli, že by příspěvky byly vytrženy mimo běžné výdaje, které dávají do koníčků za děti. Takže ve financích to určitě není.
Problém je tedy jinde?
Ano. Jde o to, že rodiče nemají ambice, aby z dítěte byl hokejista. Prostě rodiče jsou už předem rozhodnuti, že chtějí nechat naučit děti bruslit pod odborným dohledem a o dalším směřování dítěte a přesunem do přípravky ani neuvažovali. Tady nás čeká hodně práce. Snažíme se rodičům vysvětlit, že děti chodí na hokejový nábor a je nutné a žádoucí vnímat zájem klubu o zapojení dítěte do hokejového oddílu. Uvidíme, zda se nám to podaří. Výsledek letošního snažení uvidíme příští rok v nejmenší přípravce.
Poslední otázka. Jaké je tvoje přání?
Jsme připraveni se postarat o sedmdesát dětí při jedné tréninkové hodině náboru a zároveň jsme schopni se trenérsky o tyto děti postarat. A co proto děláme, abychom tyto počty měli? Například v pracovních týdnech pro základní a mateřské školy nejenom ze Žďáru organizujeme tělocviky na ledě, což jsou vlastně výuky bruslení. Takto oslovené děti, které projeví zájem o lední hokej jsou ideální pro zapojení do náboru, případně do přípravky. Nejedná se o malé počty, protože počet takto pravidelně od trénovaných dětí je v průměru jedenáct set za sezonu. Tady by mohlo být to správné podhoubí. Moje přání je tedy jednoduché. Plný nábor šťastných a sportujících dětí.