ŘEHOŘ: Kádr byl příliš úzký, ve třinácti lidech se nedá trénovat

Zveřejněno 23.03.2023 | Redakce
V rozehraném ročníku se Milan Řehoř trenérsky ujal druholigových hokejistů Žďáru nad Sázavou. Mužstvo vedl společně s Vojtěchem Šírem od poloviny prosince minulého roku. Hodnocení sezony, která pro Plameny skončila předposledním místem ve skupině Východ, příliš radostné nebylo.
Milane, o spokojenosti s uplynulým ročníkem se asi příliš hovořit nedá?
Splnili jsme základní cíl, který jsme od vedení klubu v prosinci dostali, tedy zachránit druhou ligu. Ale byla to dřina, nervy, boj s úzkým kádrem. Naštěstí jsme ale záchranu nějakým způsobem umlátili.

V čem byl podle Tebe hlavní problém našich nezdarů?
Jednoznačně úzký kádr. Trénovalo se ve dvanácti třinácti lidech, což je špatné. Dlouho se čekalo, zda někdo přijde, bohužel hráči, kteří byli domluvení, nakonec nedorazili. Spoustu zápasů jsme hráli třeba jen na dvě lajny, to byl hlavní problém celé sezony.

A to jsme si ještě některé hráče stáhli…
Přesně tak, museli jsme se s tím nějak poprat. Stáhli jsme nějaké kluky z Poličky, k tomu se do týmu znovu zapojil Luboš Kunstmüller a klobouk dolů za to, jak nám ve svých letech neskutečně pomohl.

Čím to bylo způsobené, že jsme řešili tak velké personální problémy prakticky po celý ročník?
Před sezonou jsme se domluvili na spolupráci s Pardubicemi, ale jejich béčko mělo v první lize také problémy, moc se jim nevedlo, takže s námi od nich jezdili dva tři kluci. Letošní sezonu v klubu řádila obrovská marodka, u dětí, ale i dospělých, což přičítám covidové pandemii. Jak se konečně všechno rozvolnilo, tak nikdo nemá žádnou imunitu. Sezonu jsme dohrávali s tím, co bylo k dispozici, kluci od půlky sezony odehráli zápasy na tři lajny, za to jim patří dík.


"
TRÉNOVALO SE VE DVANÁCTI TŘINÁCTI LIDECH, COŽ JE ŠPATNÉ. DLOUHO SE ČEKALO, ZDA NĚKDO PŘIJDE, BOHUŽEL HRÁČI, KTEŘÍ BYLI DOMLUVENÍ, NAKONEC NEDORAZILI.

Po sérii nezdarů v první třetině základní části na nás padla i psychická deka. Dalo se s tím nějak bojovat?
U nás byl s nastavením hlavy velký problém. Spoustu zápasů jsme měli dobře rozehraných, ale na jejich konci nás to vždy semlelo. Takže jsme brali sotva bod, nebo také vůbec žádný. Problémem byla i prodloužení, nájezdy, sešlo se to jedno s druhým. Když nejde hlava, nejde nic.

Zmínil jsi prodloužení a nájezdy. To asi nebude náhoda, že se v nich mužstvu dlouhodobě nedaří.
Snažili jsme se na to zaměřit, na tréninku jsme dělali neustále soutěže, aby kluci chtěli dávat góly, cvičili jsme i nájezdy, ale na to člověk musí mít hlavu, to je devadesát pět procent úspěchu. Jenže kluci si moc nevěřili. Až poslední zápas doma Martin Lojek v prodloužení konečně rozhodl zápas pro nás, ale na tom se musí pracovat už od začátku sezony.

Dalo se za této konstelace vůbec hrát o play-off, což byl předsezónní cíl?
Posledních deset zápasů se povedlo nastavit tak, že už některé věci začaly fungovat. Na play-off už ale bylo pozdě, spíše jsme se v tabulce dívali pozadu a mysleli na záchranu.

Jak by jsi zhodnotil úroveň druhé ligy?
Za mě se druhá liga kvalitativně zvedla, je tu spousta mladých a šikovných hráčů. Hodně v tom směru udělalo Znojmo, k tomu také Havířov, tedy další profesionální tým. V tom je velký rozdíl oproti klukům, kteří jdou do zápasů z normální práce. Kvalita se zvedla, ale těžko se můžeme srovnávat s takovými mančafty, které mají dvacet profíků a trénují dopoledne.

Zůstanete s Vojtěchem Šírem u mužstva také pro nadcházející sezonu?
Tak nám ještě u mládeže letošní sezona neskončila. S vedením jsme se ještě o této možnosti nebavili, uvidíme, jaké jsou možnosti a co bude.

Pokud byste měli pokračovat, asi budete chtít, po zkušenostech z letoška, doplnění kádru?
Pokud bychom s Vojtou měli pokračovat, bude doplnění kádru určitě jednou z našich podmínek. Nějací noví hráči musí přijít, aby nás nechodilo na trénink nějakých třináct lidí. Minimálně osmnáctičlenný kádr je na druhou ligu potřeba.