PLEVA: Už se těším na srpen, až se budeme scházet na zimáku

Zveřejněno 01.06.2021 | Redakce

Kapitán Plamenů se v současné době připravuje individuálně, s týmem absolvoval „pouze“ dva úvodní tréninky suché přípravy. „Takhle už to mám nastavené několik posledních let,“ přiznal Pleva.

Martine, jaký pro Tebe byl návrat k tréninkům po dlouhé přestávce?
No, ze začátku to bylo docela náročné. (usmívá se) Když jsem druhý den vstával, bylo to docela peklo, pomalu jsem se ani nemohl obléknout, jak mě bolely různé svaly a hlavně záda. (smích)

Od mančaftu jsi se ovšem brzy odpojil. Proč?
Byl jsem s klukama jenom na prvních dvou trénincích, jinak se připravuji sám. Posledních několik let je to u mě taková klasika, protože v této době hráváme in-line hokej v Poličce. Proto trénuji individuálně a jsem hlavně na kolečkových bruslích.

Jak Tvůj styl přípravy vypadá?
Když nebyl covid, tak míváme s inlinem každý týden dva tréninky a dva zápasy. Dvakrát, třikrát týdně pak chodím sám cvičit, dokonce jsem si pořídil i permanentku do posilovny. Takže ji snad letos použiji. (smích) Musím se hýbat, jinak už bych v srpnu mohl jít tak maximálně s klukama na pivo a ne na led.

Počítám ale, že se spoluhráči v kabině Žďáru jsi se po té dlouhé přestávce rád potkal.
Samozřejmě, bylo to super. Byl jsem rád, že jsme se mohli po tak dlouhé době vidět, zahráli si fotbálek, pořádně si pokecali. Už teď se těším na srpen, až se budeme scházet na zimáku.

Vrátím se ještě k in-line hokeji. Jak dlouho už jej vlastně hraješ?
To už bude nějakých šest nebo sedm let. Pokud zrovna není covid, hrajeme v Poličce ligu vždy od konce dubna do konce června. V červenci pak ještě přijdou na řadu nějaké turnaje.

Dá se nějak srovnávat s klasickým hokejem?
Ne, je to úplně jiný sport. Ať už jde o styl hry, bruslení, ale i další věci, nedá se to moc srovnávat. Pro diváky asi není in-line tak akční, není to příliš koukatelné, nehraje se tolik do těla, ale pro hráče je to více náročné na fyzičku.

To je docela dost rozdílů.
Je to tak. Prostě je in-line takový „rozvážnější“. Méně se v něm střílí na branku, navíc zde nejsou ofsajdy. V tom teple je to ovšem zajímavé zpestření.

Nemohu se Tě nezeptat na probíhající světový šampionát v ledním hokeji v Lotyšsku. Jak zatím hodnotíš naše výkony po prvních třech duelech? (rozhovor vznikal před vítězným utkáním proti Švédsku – pozn. autora)
Popravdě jsem viděl jen ten třetí zápas s Běloruskem a docela nemile mě to překvapilo. Nejsem žádným laciným kritikem, protože sám vím, jak je těžké uspět a zavděčit se všem fanoušům, ale přišlo mi to hodně nervózní. Nebylo to od nás dobré, byli jsme zbrklí, jakoby si hráči nevěřili. Ale třeba je ta vydřená výhra v prodloužení nakopne, protože předtím ty turnaje během sezony jsme hráli mnohem lépe.

Letošní šampionát přinesl až nečekané množství překvapivých výsledků na úkor velkých favoritů. Čemu to přičíst?
Asi to bude způsobené tím, že letos na mistrovství není tolik hráčů z NHL. Slabší týmy mají své hráče po Evropě, takže mančaft mají po celou sezonu téměř stejný a sehraný, jsou tudíž schopní konkurovat. Když potom hrají proti velmocem, neztrácí na ledě tolik. Účast hráčů z NHL dělá strašně velký rozdíl. Teď ty rozdíly mezi mužstvy nejsou takové, proto zřejmě ty překvapivé výsledky.