Nevěděl jsem, co mě čeká, pronesl po zápase Michal Kuba

Zveřejněno 26.01.2012 | jh
H O D O N Í N - Hodonínský odchovanec Michal Kuba je na hostování u žďárských Plamenů. Včera se poprvé v životě postavil proti Drtičům jako soupeř a svému novému týmu pomohl dvěma góly k nečekanému, ale cennému vítězství. Jak tuto novou roli prožíval a jak se mu zatím líbí na chladné Vysočině se můžete dočíst v tomto článku, který jsme převzali od hodonínské redakce.

Ilustrační foto: Tomáš Marek

Jak jsi se cítil před dnešním zápasem?
Nevěděl jsem, co mě čeká. Jestli na mě budou lidi pískat nebo mi fandit a ze začátku zápasu jsem byl trochu nervózní. Od druhé třetiny se to ale zlepšilo. Dvakrát mi to tam spadlo, tak jsem rád hlavně za tři body.

Z reakce fanoušků jsi ale nakonec měl asi docela dobrý pocit…
Určitě ano. Chtěl bych jim poděkovat, že mě takhle přivítali i když už v Hodoníně nehraju. Je to ale takový zvláštní pocit. Kluci v kabině mi říkali, že něco takového nikdy nezažili a já jim za to moc děkuju.

Hned na začátku utkání jsi dostal dvouminutový trest, ale pří cestě na trestnou lavici jsi trochu zabloudil…
Byl jsem zvyklý jezdit doleva, takže jsem se spletl. Pak mě ale usměrnili, lidi se smáli, tak jsem je aspoň pobavil (směje se).

I bez jedenácti hráčů, kteří jsou na marodce a do Hodonína tak s Vámi neodcestovali, si nakonec odvážíte tři body. Co bylo hlavním klíčem k tomuto asi nečekanému bodovému zisku?
Máme na ta zranění teď hodně smůlu. Odjelo s námi pět juniorů, o kterých vlastně ani nevím, jestli vůbec někdy za muže druhou ligu hráli, ale semkli jsme se, bojovali a dopadlo to pro nás dobře.

Jak se Ti vlastně hrálo proti bývalým spoluhráčům? Byla to pro Tebe výhoda?
No, výhoda. Jak se to vezme. Je tu docela dost nových hráčů, které jsem dnes vlastně viděl úplně poprvé.

Jak se zatím cítíš v novém prostředí, bez rodiny, známých, kamarádů…
Ten první týden byl těžký. Je to jiné, než doma. Nikoho jsem tam neznal. Ale kluci v kabině mě vzali v pohodě, jen to počasí… je tam strašně moc sněhu, na který nejsem z Hodonína zvyklý. Ráno se probudím - sněží, jdu na oběd - sněží, jdu spát - sněž. Sněží prostě pořád a je tam hrozná zima a hlavně - snad všechno je tam do kopce (směje se).

Je docela možné, že se Drtiči se Žďárem potkají v prvním kole play-off. Jak se na tuto možnost díváš?
Žďár na Hodonín umí zahrát. I když jsem hrál ještě za Drtiče proti nim, tak jsme s nimi měli problémy. Kdyby to tak nakonec dopadlo, tak si myslím, že by to mohla být zajímavá série.