„V první třetině jsme měli brutální štěstí, Linhy to vychytal, mohlo to být 1:4 po první třetině a skončit debaklem. Pak jsme se trošku zvedli, ale když diváci začali pískat, byli jsme zase dole,“ ohlíží se za utkáním Martin Pleva.
Pětadvacetiletý bek uznal, že hosté z Břeclavi přehrávali domácí díky lepšímu pohybu. „V poslední době mi přijde, že nestíháme se soupeři bruslit. Když na nás v průběhu zápasu ještě začnou pískat diváci, sráží nás to ještě víc,“ poukazuje obránce na „pomoc“ fanoušků.
Pleva se podepsal pod vedoucí gól, který nejdříve rozhodčí připsali jemu, než je sám opravil. „Dostal jsem puk za bránou, zkoušel jsem se obtočit kolem tyčky a propasírovat to kolem gólmana, což se nepovedlo. Buky to nakonec dorazil, ale to už jsem neviděl, protože jsem dostal krosček,“ popisuje akci ze 4. minuty, která vedla k úvodnímu gólu.
I podle téhle situace je vidět, že osobní statistiky jdou v boji o play-off bokem. „Jde o to, abychom se zvedli a začali hrát, protože poslední dobou vůbec nebruslíme a nedohráváme souboje. My beci navíc děláme hrozné chyby, aspoň gólmani nás zatím drží,“ poukazuje Pleva.
Po hrůzostrašné první třetině, která sice skončila 1:1, ale jen díky gólmanovi nedopadla výpraskem, se Žďárští dostali do zpátky do tempa při hře v oslabení. Vyloučení Jiřího Dítěte na dvě plus deset minut v závěru druhé třetiny zvládly bránící čtveřice bravurně a když vzápětí dostaly Plameny výhodu přesilovky, bleskově ji využily. Ondřeji Ježkovi stačilo po vyhraném buly (a přihrávkách Plevy a Bukáčka) ke srovnání skóre na 2:2 pouhých devět vteřin.
„Je pravda, že jsme se dostali do hry, měli jsme šance, ale ta naše koncovka… Bojujeme sami se sebou místo toho, abychom bojovali se soupeřem. Ve třetí třetině nás do hry dostaly přesilovky, ale nesehráli jsme je kromě jedné tak, jak bychom měli,“ kroutí hlavou Pleva. Sám měl další možnost zapsat se mezi střelce ve druhé třetině. Jenže jeho rána po ledě cinkla o tyčku. „V přesilovce mi to dával Buky, střela šla do vnitřní tyčky a odrazilo se to do hřiště, škoda, že tam zrovna nebyl nikdo, aby to dorazil. Zase smůla, ale dneska jsme štěstí moc naproti nešli,“ uznává útočně laděný bek, který se dostává do herní pohody po dlouhém zranění ramene.
„Už je to lepší, sice rameno pořád cítím a ještě to není stoprocentní. Na magnetické rezonanci nic nenašli, doktoři to nedokázali specifikovat, byl tam asi otok, který do něčeho narážel, když jsem rukou pohyboval. Kvůli tomu mě rameno bolelo, dva a půl měsíce jsem nemohl hrát. Když jsem to šel několikrát zkusit na led, po deseti minutách jsem se musel jít svlíknout,“ lituje Pleva dlouhého výpadku.
Jeho služby teď tým, který stále nastupuje bez klíčového beka Pavla Staňka a který včera přišel také o dalšího beka Roberta Krejnuse (viz AKTUALITY), potřebuje o to víc. Plamenům vážně hrozí, že se nedostanou do play-off, včerejší prohra s Břeclaví je vyšoupla mimo vyvolenou osmičku.
Nezbývá nic jiného než vozit i body zvenku. Jenže hned v nedělním kole cestují Žďárští k Vajgaru. „V Jindřicháči to bude moc těžký zápas, doma jsou strašně silní, mají výborný útok a vždycky nás přehrajou,“ vybavuje si Martin Pleva poslední zápasy.