Hráli jsme bez chuti a nasazení, nechápal při comebacku Vojtěch Šír

Zveřejněno 23.12.2011 | jb
Snad jediné pozitivum přinesl nepovedený zápas žďárských Plamenů s kolínskými Kozly (0:3). Po více než dvou měsících se na led vrátil žďárský obránce Vojtěch Šír. 10. října jednadvacetiletému mladíkovi spoluhráč na tréninku čepelí zasáhl oko tak nešťastně, že Šírovi hrozilo, že už na oko neuvidí. Naštěstí pro hokejistu se zlé prognózy nevyplnily. Po dvou měsících léčení naskočil do ostrého tréninku a po dalším týdnu už si připsal start v zápase. Kouč Kuchyňa jej proti Kolínu nasadil od druhé třetiny, kdy zamíchal se sestavou a posadil chybujícího Krejnuse. „Zápas se mi špatně hodnotí. První třetinu na nás vlítli a dali nám ze tří šancí tři góly. Pak jsme se trošku zvedli, ale bohužel nedáváme góly. Takhle už je to několikátý zápas v řadě, ty výsledky mohly být úplně jiné,“ lituje Šír další porážky.

Foto: Veronika Marková

V čem byl problém? Minulé dva zápasy jste hráli s Kolínem vyrovnané partie a sahali jste po bodech a mohli jste vyhrát. Tentokrát viděli fanoušci v posledním předvánočním zápase bezkrevný výkon…
Těžko říct, taky mi to připadalo, že jsme hráli bez chuti a nasazení. Přitom před zápasem byla nálada dobrá.

Vy sám jste se do hry dostal od druhé třetiny, první jste ještě prostál jako náhradník na střídačce.
Ani jsem nevěřil v to, že bych mohl hrát. Vrátil jsem se skoro po třech měsících, ještě s tím nejsem úplně sžitý, ale trenér po první třetině řekl, ať se jdu rozcvičit, šel jsem do toho. Nebylo to nic moc, ale čekal jsem to horší, třeba v tom, že nebudu vidět periferně, ale vidím celkem dobře. S výkonem být spokojený nemůžu, s okem ano.

Vybavíte si ještě poslední zápas před zraněním?
Naposledy jsem hrál myslím v Jindřichově Hradci, kde se mi navíc stal otřes mozku. A pak jsme na tréninku dostal hokejkou do oka, myslím, že to bylo kolem 10. října.

A jak k vážnému zranění oka vůbec došlo? Máte tu situaci ještě v hlavě?
Hráli jsme na tréninku situace jeden na jednoho, už ani nevím, kdo to byl, přeskakoval mě a dostal jsem špičkou hole přímo do oka a potrhalo mi to sítnici. Teď už na to ale ani nemyslím.

První prognózy byly hodně zlé a některé zprávy hovořily i o tom, že to pro vás znamená konec kariéry a trvalé následky.
Teď to taky ještě není v pohodě, následky budou napořád, nejdřív mi doktor řekl, že na oko neuvidím vůbec. Po týdnu se to zlepšilo, pak se měsíc stav moc neměnil, ale když jsem dostal jiné prášky, moc se mi to zlepšilo, akorát vidím rozmazaně. Třeba čtyři metry vidím normálně, pak vidím hůře, jako bych nosil několik dioptrií.

Jak dlouho už trénujete naplno?
Naplno tak týden, předtím jsem trénoval zvolna.

Čeká vás týden bez zápasu a pár dní bez tréninku. Je to ideální čas vyčistit po neúspěšných zápasech hlavu a naskočit proti Technice s čistou myslí?
Máme čtyři dny volna, každý se musí zamyslet nad tím, co na ledě odevzdává. Sejdeme se 26. prosince. Na Technice už musíme bodovat, jinak nám osmička může utéct, budeme hrát o všechno.