Ilustrační foto: Veronika Marková
Navíc ani on sám necítí žádnou zášť a zlobu na Martina Klementa, který mu zranění způsobil. Jediné co ho mrzí, že doposud nenašel odvahu za ním přijít, podat mu ruku a třeba se omluvit. Nikomu nejde o žádnou mstu a pranýřování, proto také rodina Kočanova i vedení klubu jednoznačně odmítli jakékoli trestní oznámení nebo něco podobného.
Zároveň se všichni důrazně distancují od napadání trutnovského hráče a především manažera pana Poula, který Honzu již několikrát osobně v nemocnici navštívil a snaží se mu všemožně pomoci. Od včerejška se on a jeho rodina stala terčem vulgárních urážek a dokonce i výhrůžek. V této souvislosti vyzýváme všechny soudné a slušné hokejové příznivce aby od těchto odsouzeníhodných praktik upustili.
Všechny kroky, které vedení klubu podniká, nemají vést k tomu, aby udělali z jednoho hráče štvance nebo k nějakému veřejnému lynči, ale jde o to, aby se takovýmto zákrokům předcházelo. Hlavně tím, že budou hrubé ataky především na hlavu, rozhodčími přímo na ledě mnohem přísněji posuzované a hráči, kteří mají opakované problémy s podobnými zkraty, aby nemohli nadále ohrožovat ostatní hráče na zdraví či dokonce na životě.
Honza se velmi těšil na play-off, které mělo být jeho prvním, které zažije naplno jako klíčový hráč. Kvůli tomu, nechtěl ani jít do vyšší soutěže, odkud se mu začaly objevovat nabídky. Říkal, že má ve Žďáře rozdělanou práci a chce ji dotáhnout do konce a že se hrozně těší, až si namaluje na tvář červenobílé bojové linky a vyjede na led. O jeho obrovské vůli a nesmírné bojovnosti svědčí i jeho další věta, kterou sotva procedil mezi zuby: „Play-off už budu hrát, budu makat a trénovat třeba i v noci, oni totiž doktoři neví, že si můžu vzít mřížku“.
Těžko říci do jaké míry byla jeho slova zapříčiněna sedativy, která zmírňují jeho velké bolesti, ale rozhodně svědčí o jeho pozitivním naladění a přístupu, což je jedním z důležitých předpokladů úspěšného uzdravení. Obrovsky mu také pomáhá nečekaná vlna podpory a solidarity. Neustále mu chodí SMSky a e-maily od všech známých i neznámých, ve kterých mu vyjadřují soucit, podporu a přání brzkého uzdravení. Zároveň se ve schránce a v domě jeho rodiny ve Žďáře začaly objevovat pozdravy, několik kšiltovek, dresíků a dalších věcí se vzkazy a dalšími přáními. Jeho rodiče mu vše předávají a vyřizují. „Honza má z toho velkou radost a hrozně moc ho to překvapilo, byl z toho úplně vykulený a dojatý, sám říkal, že jak bude trochu moct, napíše veřejné poděkování všem, kteří za ním stáli a takto mu pomohli“, popisuje jeho pocity otec Vladimír Kočan.
Poslední informace o jeho aktuálním zdravotním stavu přináší mírný a opatrný optimismus. Lékařům v trutnovské nemocnici se podařilo stabilizovat jej natolik, že v tuto chvíli je naděje, že se vyhne nepříjemné a velmi náročné operaci. Fixace úlomků kostí se podařila a nyní bude muset být „Kočka“ nejen silný, ale i hodně trpělivý. Prakticky bez hnutí bude muset několik dní čekat, zda nedojde k nežádoucímu posunu úlomků a zda kosti začnou srůstat. Vše bohužel komplikuje časté a velmi nepříjemné krvácení z nosu a samozřejmě stálé bolesti. Pokud by nastaly nějaké komplikace, musel by být ihned převezen do Hradce na kliniku obličejové chirurgie a musel by být operován.
Jak jsme již uvedli, celý tento případ vyvolal ohromnou vlnu zájmu. Návštěvnost našich stránek trhá rekordy a podpora a vyjádření sounáležitosti přichází ze všech koutů naší země od hokejové veřejnosti napříč úrovní soutěží, od fanoušků, hráčů, funkcionářů, ale i médií. Případu se bude věnovat například také Český rozhlas Region v zítřejším ranním vysílání nebo Česká televize v zítřejších BBV. Sledují jej i tištěná média jako Deník nebo MF Dnes. Otevřený dopis na ČSLH vyjadřující podporu našim požadavkům odešel i z Benešova. Jsme přesvědčeni, že tato vlna pohne i s příslušnými hokejovými činovníky.