Hokejová abeceda: Miroslav Bukáček

Zveřejněno 29.12.2009 | mk
Ž Ď Á R   N A D   S Á Z A V O U - Po krátké odmlce dnes pokračujeme ve spolupráci s týdeníkem Vysočina v představování hráčů SKLH Žďár nad Sázavou. Dnes poodhalí roušku svého soukromí jeden z našich nejproduktivnějších a nejzkušenějších forvardů, který v posledním zápase oslavil své nedávné jedenatřicáté narozeniny parádním hattrickem. Už je to dva roky co se po prodeji žďárské druholigové licence rozhodl přestoupit do Velkého Meziříčí. Po okamžitém postupu zpět se však do svého mateřského klubu rychle vrátil. „Kluci to hned vybojovali zpátky a já tak možná přišel o nejhezčí okamžik kariéry,“ lituje Miroslav Bukáček.
Miroslava Bukáčka vyzpovídal Jiří Bubák:

19: Devatenáctka se mi prostě líbí. A také ji mám možná proto, že v dětství byl mým vzorem Steve Yzerman, který s ní hrál v Detroitu Red Wings.

Auto: Jezdím služební Octavií Combi, jsem s ní naprosto spokojen a značku bych asi neměnil.

Ambice: Vyhrávat a dělat radost našim fanouškům, především předvedenou hrou.

Bránění: Většinou jsem vždycky hrál bránícího útočníka, takže bych k němu měl mít docela blízko, ne vždy se to ale daří.

Buky: Asi nemusím vysvětlovat, jak jsem k mojí přezdívce přišel.

Domácí práce: Na ty mě moc neužije, nechávám to na manželce. Až skončím s hokejem, určitě jí to vrátím, zatím si to teda myslím (smích).

Domov: Moje rodina, nejdůležitější věc na světě. Manželka je teď ve čtvrtém měsíci těhotenství, už se moc těším, až se nám to narodí. A kdo ví, třeba to bude malý hokejista po tátovi.

Film: Mám rád české komedie a americké thrillery.

Góly: Vždycky jsem preferoval nahrávky a to hlavně proto, že žádný střelec jsem nikdy nebyl.

Jídlo: Není nad dobrý steak. Chodíme na něj dost často s klukama z kabiny nebo s mojí ženou a kamarády.

Kabina: Když jsem hrál ve Velkém Meziříčí, tak jsem netušil, jak se v ní změnila atmosféra. Jsme super parta, ale snad to ještě víc ukážeme i na ledě.

Koníčky: Především sport - tenis, fotbal, plavání.

Kunstmüller: S Lubošem jsme prošli Havlíčkovým Brodem a Velkým Meziříčím, hodně jsme toho spolu odehráli v jedné pětce a myslím, že nám to spolu na ledě docela klape.

Nejhorší moment: Asi doba, kdy se ve Žďáře prodávala licence na druhou ligu. To jsem těžko snášel a nakonec jsem se rozhodl odejít do Velkého Meziříčí, tím jsem si tady popudil hodně lidí. Ale tehdejší vedení dnes chápu, nešlo to v daných finančních podmínkách řešit jinak. Kluci to hned vybojovali zpátky a já možná přišel o nejhezčí moment kariéry.

Oblečení: Mám oblíbený obchod RETRO Jeans, kde nakupuji většinu oblečení.

Oblíbený klub: Odmalička jsem fandil Pardubicím. Navíc tam působí Žďáráci, takže jasná volba.

Pití: Občas si dám nějaké pivo, ale žádný piják zrovna nejsem. Z nealka Cappy „mulťák“.

Porážka: V čerstvé paměti máme všichni ještě domácí prohru s Jindřichovým Hradcem 1:11, to byla ostuda. Jako většina sportovců porážky nesnáším, bohužel ke sportu taky patří a vyhrát může jenom jeden, otázkou ale je, jakým způsobem prohraješ.

Průšvih: Nějaké průšvihy byly, ale nic tak strašného i když rodiče se na to možná dívají jinak.

Rozhodčí: Nedílná součást hry. Jako všichni dělají chyby, ale někdy je toho na můj vkus trochu moc.

Stadion: Určitě ve Žďáře. Na druhou ligu je vyhovující. Škoda jen těch věčných dohadů s provozovatelem.

Trenér: Většinou jsem měl štěstí na dobré trenéry, našel se ale i jeden, se kterým jsem si do oka nepadl a to nejen já.

Vítězství: Dodává mi energii a dobrou náladu. Doufám, že jich v hokeji a v životě zažiju co nejvíc.

Začátky: Jednou se mě táta zeptal, jestli bych to nechtěl zkusit a už mě to drží asi pětadvacet let. Jsem za to rád.

Zranění: Musím to zaklepat, až na pár stehů a uražených zubů nic vážného. Snad to tak i zůstane.

Žďár: Vyhovuje mi, hezké město, mám tady rodinu, práci, kamarády. Co víc si přát.

Ženy: Za hezkou sukní se rád otočím jako každej chlap, ale doma mám jednu, kterou bych neměnil.

MIROSLAV BUKÁČEK
Číslo dresu: 19
Narozen: 3.12.1978
Výška/váha: 184/86
Post: útočník
Hůl: levá

Kdo konkrétně a na jaké otázky bude odpovídat v dalších dílech? To záleží opět na vás čtenářích, od úterý do neděle můžete zasílat na e-mailovou adresu ondrej.dudas@denik.cz jméno hráče, trenéra, či funkcionáře, jehož zpověď byste chtěli číst v následujícím vydání a můžete samozřejmě přidat i téma, ke kterému se má dotazovaný vyjádřit.

Příklad: Jiří Plachý, koníčky. Vratislav Vajner, auta. Do předmětu e-mailové zprávy uveďte vždy Hokejová abeceda. Jeden vylosovaný respondent navíc získá zdarma vstupenku na nejbližší domácí zápas SKLH. Do soutěže budou započítány jen ty příspěvky, které dojdou ve vymezeném termínu. Výsledky hlasování a jméno výherce vstupenky se čtenáři dozví vždy v úterním vydání Žďárského deníku. V Hokejové abecedě už se vám od začátku tohoto seriálu představili Martin Sobotka, Jiří Kaut, Jiří Plachý, Martin Pleva, Luboš Kunstmüller a Miroslav Bukáček a připravuje se Jiří Dítě a Luboš Havelka.