Hokejová abeceda - Luboš Havelka

Zveřejněno 28.02.2010 | mk

Ž Ď Á R N A D S Á Z A V O U – Po delší pauze přinášíme další díl seriálu Žďárského deníku. Tentokrát našim čtenářům nepředstavíme žádného hokejistu, ale člověka bez jehož práce by se tým neobešel. Pro tu práci musí mít člověk cit, vlohy a hlavně čas. Být vedoucí mužstva u hokejového týmu není žádná legrace. Luboši Havelkovi ale práce navíc nevadí. Žďárským hokejem žije. Vždyť se stal součástí týmu po více než dvaceti letech fandění!

Luboše Havelku vyzpovídal Ondřej Dudáš:

Hráči: Ke klukům mám kamarádský a přátelský vztah. Nejvíce si asi rozumím s kapitánem (Jiří Plachý – pozn. redakce). Známe se už hodně dlouho.

Hudba: Poslouchám zejména rockovou hudbu. Konkrétně Metalicu a z domácích zmíním Lucii.

Jídlo: I když sbírám houby, nejím je. Jinak mi chutná úplně všechno.

Kariéra: Žádná nebyla. V roce 1985 mě táta poprvé přivedl na hokej a já se stal věrným fanouškem. Asi o dvacet let později jsem začal psát online reportáže ze zápasů a před třemi lety mě oslovil z vedení pan Šimon a já se stal vedoucím mužstva.

Mladí: Kabina je jednotná. Nerozlišujeme mladé a staré. Se všemi mám dobrý vztah a víceméně mi všichni tykají.

Nervozita: Ta je větší než u hráčů. Ani ne tak před zápasem, ale na střídačce je to někdy o nervy. Občas se neudržím a taky něco zakřičím. Samozřejmě v rámci možností a kompetencí.

Pití: Rád si dám dobré pivo.

Přezdívka: Říkají mi Lubín, ale jestli i jinak, to nevím. Musel byste se zeptat kluků (smích).

Rozhodčí: Někdy jsou tragičtí, někdy se jim to povede. Samozřejmě jsem byl také u šarvátek po zápase a měl všechno před sebou, ale nikdy jsem se nezapojoval.

Sport: Aktivně hraji malou kopanou ve fotbale.

Střídačka: Práce během zápasu je dost. Společně s masérem zapisujeme různé statistiky a připravujeme pití. Někdy to vypadá náročně, ale zvládáme (smích).

Svatba: To asi budu muset s pravdou ven (smích). Na jaře se budu ženit.

Vedoucí mužstva: Mám na starosti zápis o utkání, registrační průkazy a tak dále. Dovolím si tvrdit, že je to asi nejnáročnější funkce, neboť musím být k dispozici hráčům, trenérům i vedení.

Trenér: Se všemi, které jsem zažil ve Žďáře, se mi spolupracovalo a spolupracuje dobře. Od Mitrengy, Bence až teď k panu Benákovi.

Voda: Několikrát se v ni proměnil led, na kterém se hrálo. Těch příhod s majiteli stadionu je dost a dost a je na čase, aby ho převzalo do svých rukou město tak, jak to je obvyklé i jinde. Ještě si vzpomínám, jak nešla rolba a my jsme s hráči a funkcionáři museli upravovat led ručně.

Zedník: Moje práce. Občas se musím přizpůsobovat hokeji a pak si hodiny nadělávat. Zejména když je v týdnu zápas. Co se týče tréninků, tak ty většinou bývají v čase, kdy mám po pracovní době.

Žďár: Krásné město. Když přijíždíte ze všech směrů, je to hezký pohled jak na památky, tak na prostředí. Je zde dostatek sportovního vyžití.

Ženy: Jako každý chlap se rád podívám za pěknou ženskou.