Dokončil jsem první semestr a nyní jsem v půlce toho druhého.
Předpokládám, že on-line způsobem?
Přesně tak. Ve škole jsem byl od jejího zahájení sotva dvakrát.
Vyhovuje Ti tento styl výuky?
Ani moc ne. Raději mám společnost a lidi okolo sebe. Ráno vstát, zapnout počítač a pak u něj celý den sedět, to pro mě tedy není zrovna nic dvakrát příjemného.
Na začátku ledna jsi přiznával, že motivaci ke sportování hledáš za současné situace jen ztuha...
To je pravda. Člověk je zvyklý na zápasové tempo, při něm je motivace automatická v podobě zápasů.
Změnilo se na tom něco?
Ano. S příchodem jara, jak začalo svítit sluníčko, mě opět začalo bavit běhat. Navíc chodíme s partou kamarádů a vzájemně se hecujeme. Nechodíme každý den, ale třikrát až čtyřikrát týdně určitě. Doma si pak také zacvičím.
Předpokládám, že sleduješ extraligové play-off. Fandíš některému z mančaftů?
Mám v extraliga dva bývalé spoluhráče, oba oblékají dres Mladé Boleslavi. Sleduji proto každý jejich zápas a fandím jim. Občas si také napíšeme, jsme spolu v kontaktu.
Překvapilo Tě, jak jednoznačně, výsledkem 4:0, všichni čtyři semifinalisté zvládli své čtvrtfinálové série?
Rozhodně ano, čekal jsem poměrně vyrovnané čtvrtfinále, jelikož každý tým má v kádru některá zvučná jména. Ukázalo se ale, že nejlepší čtyřka soutěže má zřejmě od ostatních určitý odstup.
Český národní tým zahajuje přípravu na světový šampionát. Jak moc se na něj těšíš?
Mistrovství světa samozřejmě pravidelně sleduji. Je to událost, která pokaždé dokáže semknout celý národ a propojit jej. Nyní, když se nedá společně sledovat zápasy, to určitě ubere šampionátu na atraktivitě. Bude ale doufat, že náš nároďák už ukončí dlouhé čekání na medaili.
Platí, že bychom Tě i v příštím ročníku měli vídat v dresu Plamenů?
V tuto chvíli, pokud se nic nezmění, platí, že bych měl pokračovat dál ve Žďáře. Tedy já s tím počítám a už se těším na naši partu, až se znovu potkáme.