Ve Vyškově mě vedl trenér Konečný, s ním jsem byl předtím i v Hodoníně a Havlíčkově Brodě. Už to po těch několika sezonách chtělo změnu, do toho se mi ozval tehdejší žďárský trenér Sobotka, zda bych neměl zájem klub posílit. Chvíli jsem se rozmýšlel, ale i proto, že bydlím v Boskovicích, takže to mám do Žďáru stejně daleko jako do Vyškova, jsem se rozhodl tuto nabídku přijmout. Sešlo se několik okolností v ideální moment a domluvili jsme se na spolupráci.
Byla to velká změna, přejít z Vyškova, kterému se v soutěži daří, do trápícího se týmu?
Největší změna byla v myšlení. Šlo totiž okamžitě vidět, že na klucích ve Žďáře leží nějaká deka, nebylo to ono. Ve Vyškově jsou kvalitní hokejisté, kteří hráli extraligu, takové ve Žďáře nemáme. Ale o to větší jsou tu zase bojovníci. Nepodařené výsledky jsou spíše důsledkem psychické nepohody, která se navíc táhne už hodně dlouho.
Jak jsi zapadl do kabiny Plamenů?
Nemohu si absolutně na nic stěžovat. Vedení i trenéři dělají maximum, parta je tu skvělá. Jen kdyby se vyhrávalo, bylo by to veselejší. Oproti klubům, kde jsem byl předtím, je tu určitý rozdíl. Třeba Vyškov složil úplně nový mančaft, o něm se snad ani nemá cenu bavit. Ve Žďáře je hodně rodinný klub, v týmu je spousta místních kluků, to všude takhle není zvykem.
Proč se týmu nedaří vyhrávat i dobře rozehrané zápasy?
Těžko říci. Už když jsem přišel, jeli jsme do Opavy, kde jsme vedli už 3:0, ale zápas skončil naší porážkou 4:6. A takových zápasů byla spousta. Hrajeme dobře, vedeme, ale najednou, jak to říci slušně, se z toho doslova pose… a odejdeme s prázdnou. Přitom jsme klidně mohli mít o nějakých patnáct bodů více a sezona by byla úplně jiná. Samozřejmě nám nějaké zápasy vůbec nevyšly, třeba ten debakl ve Valašském Meziříčí. Jsme ale rádi, že jsme zvládli důležité derby doma proti Velkému Meziříčí.
Také teď v sobotu jsme měli zápas s Novým Jičínem dobře rozehraný. Z nadějného vedení 4:2 z toho však byla prohra 4:5 po nájezdech…
Řekl bych, že s Jičínem jsme zápas odehráli snad nejlépe, co jsem tady. Hráli jsme šedesát minut tak, jak máme. Vedeme 4:2, pak ale dostaneme blbý gól a přijde vyloučení našeho hráče na pět minut plus do konce utkání. Nechci si stěžovat na rozhodčího, ale bylo to hodně přísné vyloučení. Hosté dokázali vyrovnat a nájezdy, to už je naše obehraná písnička, v nich nám to holt nejde.
Čím to je, že máme v nájezdech tak špatnou bilanci?
Myslím, že už je to dané trošku tím, v jaké jsme situaci. Nechci se na to vymlouvat, ale nevěříme si. Naši soupeři při nich jedou, naznačí a dají puk do branky. My jedeme a už jsme rozklepaní. Říká se, že je to loterie, ale nemyslím si, že by to bylo jenom o štěstí, to už je naše nemohoucnost.
Vím, že hodnotit sám sebe je pokaždé složité, ale přesto. Jak jsi spokojený se svými individuálními výkony?
Individuální výkony se vždy odvíjí od těch týmových. Když se vyhrává, jde to i individuálně mnohem lépe. Když jsem do Žďáru přišel, moc mi to nešlo, prvních pět šest utkání jsem se hledal, moc jsem ani nebodoval. Teď už v poslední době jsem góly začal dávat, za což jsem rád. S tím jsem do Žďáru šel, proto jsem rád, že mi to tam padá a můžu pomoci k zisku bodů.
Budeš Plamenem také v příštím ročníku?
Ještě jsem se s nikám nebavil, osobně jsem nad tím také nepřemýšlel. Řešili jsme pouze to, abychom zde zachránili druhou ligu, protože pod sestup se nechce nikdo podepsat. Ve druhé lize je to pokaždé těžší, mančafty se každým rokem skládají později, nikdo tudíž neví, co bude za půl roku. Proto chci pomoci zachránit Žďár ve druhé lize a až pak se uvidí, co bude dál.
Jiný cíl než záchranu tedy už pro letošní ročník nemáte?
Dá se říci, že ano. Cílem je začít konečně vyhrávat, s tím je záchrana spojená. Jsme realisté, postup do play-off už se asi určitě nepodaří vybojovat, ale pokaždé holt nemůže být posvícení. Teď hrajeme ještě dvakrát za sebou doma, chtělo by to oba zápasy vyhrát.
Ve středu přivítáte Hodonín, jak těžký to bude zápas?
Hodonín bude podobně náročný soupeř jako Nový Jičín. Musíme předvést podobně kvalitní výkon jako v sobotu a pak věřím, že už se štěstíčko obrátí na naši stranu a za pomoci našich fanoušků, kteří nás teď naposledy výborně hnali, zápas zvládneme.