Benešova lahůdka a Hronův oblouček

Zveřejněno 04.10.2012 | mk
Ž Ď Á R   N A D   S Á Z A V O U – Žďárské Plameny mají za sebou další zápas. A podruhé v řadě to byl zápas úspěšný, který přinesl SKLH plné tři body do tabulky. Asistencí a parádním gólem se na porážce Kolínských Kozlů podílel obránce Petr Beneš. Vítězství svého týmu v závěrečných vteřinách pečetil aktuálně nejproduktivnější hráč Plamenů Josef Hron. S oběma jsme po závěrečné siréně zhodnotili úspěšný duel.

Foto: Tomáš Marek

Petr Beneš hodnotil zápas hodně sebekriticky: „Řekl bych, že jsme měli dnes dost štěstí a hlavně nám výborně zachytal gólman a to rozhodlo,“ měl hned jasno o hlavním strůjci úspěchu. „Kolín nás často přehrával, byli živější, rychlejší a my jsme málo bruslili. Naštěstí nás gólman podržel a nějaké góly nám tam spadly, tak to dobře dopadlo“. Pokračoval žďárský obránce, který zažil přes léto výrazné změny v kariéře a ne zrovna příjemné.

Poté co vloni zažil svůj dosavadní vrchol v hokejové kariéře a odehrál několik zápasů za mistrovské „áčko“ Pardubic, se přes prvoligový Hradec Králové vrátil do svého mateřského klubu, což pochopitelně není na psychiku vrcholového hokejisty zrovna blahodárný balzám. „Určitě musím přiznat, že to bylo pro mě zklamání. Chtěl jsem se dostat alespoň do první ligy, ale nevyšlo ani to. Výhodou je, že jsem se dostal domů.“

Ale ani ve druhé lize se Petr v prvních zápasech nesetkal zrovna s vrcholnou formou: „Je pravda, že ze začátku to nebylo ono, je to jiný styl hokeje, snažil jsem se na to přivyknout, snažím se pracovat a snad se to bude dál zlepšovat.“ A právě v zápase proti Kolínu tato slova potvrdil.

Nejenže si expardubický bek poměrně spolehlivě plnil své defenzivní úkoly, ale navrch přidal gólovou asistenci a parádní branku: „Ten první byl hodně šťastný. Spíš z nouze jsem to jen nahodil a odrazilo se to do branky“. Ovšem druhá „Benyho“ trefa bylo již hokejovou lahůdkou: „Při přesilovce se udělal napravo prostor, tak jsem si tam sjel a Dan (Kotlík pozn.red.) mě dobře viděl, parádně mi to dal a já jsem se snažil to dobře trefit na bližší tyč a vyšlo to, tak jsem rád“.

Oba soupeři hráli shodně pětkrát v početní výhodě a ani jednomu se v nich příliš nedařilo, až na již zmíněnou výjimku. Ale trenér Sobotka v poslední době zintenzivnil přípravu této herní činnosti: „Abych pravdu řekl, tak tohle jsme ani necvičili, měli jsme hrát něco jiného, ale vyplynulo to ze situace. Snažíme se něco hrát, to co cvičíme, někdy to vyjde, někdy nevyjde, občas musíme improvizovat, ale ještě to není úplně ono a určitě na tom ještě zapracujeme a snad se to bude zlepšovat.“

Na druhou stranu v posledních dvou zápasech dokázaly Plameny vždy jednu početní výhodu zužitkovat, takže se zdá, že by se i v této, ve Žďáře tradičně slabé disciplíně mohlo blýskat na lepší časy a trénink „standardek“ začíná přinášet ovoce. Aktuální statistický údaj hovoří o 10% využití přesilových her, avšak 91% ubráněných oslabení je velmi lichotivý údaj.

Do konce třetí třetiny zbývalo jen pár sekund. Josef Hron vyhodil obloučkem puk, který se po dopadu do kolínské třetiny pomalu šinul do branky. Oči stovek diváků tlačily kotouč za brankovou čáru, aby vzápětí mohla naplno vypuknout radost z potvrzeného vítězství nad soupeřem, který v posledních letech nebývá obvyklým soustem Plamenů.

Nadějný útočník však nejprve vůbec nemyslel na to dát branku: „Chtěl jsem to hlavně vyhodit ze třetiny a cílem bylo, aby to nepřejelo brankovou čáru a nebyl icing. Což se mi vlastně nepovedlo, ale naštěstí to přejelo a trefil jsem bránu,“ popisoval již s úsměvem Hron rozuzlení závěrečného dramatu.

Neopomněl ale připomenout, kdo měl velký podíl na této brance: „Bylo to štěstí a kdyby to tam Dan Kotlík nevybojoval, tak to asi kolínský bek vypíchl a gól by to nebyl. Takže si myslím, že větší zásluhu na tom má on než já,“ vysekl poklonu svému parťákovi aktuální lídr kanadského bodování SKLH.

Ale i v této otázce projevila žďárská „patnáctka“ skromnost sobě vlastní: „Je to spíš dané štěstím, že mi to tam celkem padá a že mám kliku. Musím to tady zaklepat, aby to tam padalo dál a hlavně když se vyhrává, tak je to super,“ neskrýval radost a dobrou náladu Josef Hron.