„Žďár má velkou sportovní tradici i úspěchy a nový areál si zaslouží“, říká místostarosta Bárta

Proč město vůbec začalo řešit tuhle problematiku a jak vidíte současný stav areálu?
Za ty roky co se sportu věnuji ať již aktivně nebo v minulých letech v roli předsedy sportovní komice a poslední dva roky coby místostarosta zodpovědný za sport, vidím jakou je obrovskou předností, že jsou v areálu ta sportoviště takhle blízko sebe. To je skvělý odkaz našich předků a generací, které to před námi takhle vybudovaly. Na druhou stranu je zřejmé, že je nutné jej posunout někam dál. V současném stavu je už delší dobu označován za zastaralý. To si vyžaduje jednak řadu oprav a renovací a hlavně zatraktivnění pro současný sport a současné potřeby. Proto jsme si řekli, že je nutné se nad celým tím územím zamyslet a pobavit se o tom, co a jak by se mělo opravit či doplnit, tak aby to odpovídalo moderním trendům.

Studie vypadá krásně, ale nejedná se pouze o ojedinělý tzv. výkřik do tmy a realizace je někde v říši snů, případně pro vzdálené generace?
Já to rozhodně nepovažuji za projekt z říše snů. Na druhou stranu nelze očekávat, že by byl teď hned celý kompletně realizován. Tomu prostě ekonomika nejen našeho města, ale i státu a celková ekonomická situace světa asi neodpovídá a není příliš pravděpodobné, že bychom byli schopni to realizovat najednou. Již v samotné studii jsou navržené jednotlivé etapy realizace, tak aby to byly ucelené akce, které byť budou realizovány postupně, budou počítat v souvislostech s těmi dalšími, aby vše na sebe navazovalo, doplňovalo se a směřovalo k tomu celku jako takovému.

S jakými možnostmi financování počítáte, u takto rozsáhlé stavby je to určitě zásadní věc?
Jeden z důvodů proč jsem chtěl, aby byla již letos ta studie připravená a pokud dostane další podporu města, začala se připravovat již také stavební a prováděcí dokumentace a případná povolení je to, že jeden ze zdrojů jsou prostředky EU. Přestože to možná úplně neodpovídá tomu co se nyní v Evropě děje, budou tyto prostředky nadále do budoucna důležitým zdrojem financování takovýchto akcí. Co je však podstatnou změnou od dosavadní praxe, je že se již nebudou podporovat nahodilé a nekoncepční nevýznamné aktivity, ale naopak budou se podporovat významné strategické projekty, které řeší rozsáhlejší území, řeší určitou oblast a danou problematiku někam viditelně posouvají. Z tohoto pohledu tato studie myslím jasně ukazuje, že to rozhodně lze považovat za strategický projekt a není nereálné, abychom potřebnou podporu získali. Navíc jak dosavadní zkušenosti, tak i budoucí projekt ukazují, že je to areál, který slouží nejen organizovaným výkonnostním a závodním sportovcům a případně pasivním divákům, ale všechna sportoviště aktivně využívá i široká veřejnost a je počítáno s dalším rozšířením těchto tzv. volnočasových aktivit. Také lze skloubit různé dotační tituly, ať jsou to již zmíněné evropské fondy, tak lze čerpat také krajské dotace pro investice do sportovišť nebo zdroje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Budeme však hledat i další formy financování. Například tenis, za kterým se v zimních měsících musí jezdit do jiných měst je jeden z příkladů. Vybudování tenisové haly, renovace kurtů, nového zázemí atd., by nemuselo stát město ani korunu. Je to typická oblast pro soukromé investory a již nyní registrujeme zájem v této oblasti. Podobná možnost se nabízí v té víceúčelové rohové budově mezi rychlobruslařskou dráhou a novým parkovištěm před fotbalovým stadionem, kde bude řada komerčních prostor. Ani ta cena 275 milionů, byť se nám běžným smrtelníkům zdá obrovská, není s ohledem na tak velký rozsah a přínos, až tak závratná a když jsem to konzultoval s lidmi třeba z jiných měst, tak ji vidí, jako velmi příznivou a reálnou. Navíc ta cena je nějakým způsobem odhadována a tabulkově propočtená a lze předpokládat, že finální vysoutěžená cena by mohla být ještě o něco nižší. Např. u bázenu to bylo ze 160 na nějakých 140 milionů.

Jaký je scénář dalších nejbližších kroků…?
Studie byla nejprve zaslána všem zastupitelům a následně zveřejněná. Z hlediska města je situace taková, že orgány města schválily prostředky na zpracování této studie. Dále půjde o to, přesvědčit radu a zastupitelstvo o tom významu. Proto ta studie také řeší i související otázky, jako je parkování, napojení na komunikace, problematika poutě apod. Jinak ale studie je sice hotová, ale v žádném případě to není dogma, které nesnese změny a úpravy. V průběhu září by mělo proběhnout veřejné projednání za účasti autorů studie. Šlo by o setkání s veřejností, kde by se celý záměr představil, vysvětlili se všechny detaily a jednotlivé etapy atd. Mezitím by mělo dojít k projednání v odborných komisích, jako je Komise pro sport a volný čas. Na přelomu září a října předpokládám projednání radou města a ve druhé polovině října pak bychom chtěli vyjádření zastupitelstva. Tam bychom rádi dostali zelenou v pokračování v práci na jednotlivých projektech a etapách. No a pak je to samozřejmě na tom sledovat výzvy a možnosti dotačních titulů. Protože právě díky tomu, jak je to rozdělené etapově, tak si myslím, že se na některé dílčí věci bude dát zajistit prostředky relativně brzy. Pochopitelně ideální by bylo udělat celý areál najednou, ale to už je o velkých penězích na ty strategické projekty EU a tyto prostředky pokud budou, tak to bude v roce 2014.

Dá se to třeba přirovnat k relaxačnímu centru, jehož realizace proběhla celkem rychle a nyní vrcholí či k jiným podobným akcím?
Samozřejmě je to o penězích, o tom zda bychom našli odvahu a peníze na to to zrealizovat. Mít ty peníze na jedné hromadě a udělat to, tak by to bylo také relativně rychle. V případě relaxačního centra však bylo rozhodnutí města použít prostředky z finančních rezerv, které byly z prodeje energetických akcií nebo bytového fondu. Otázka, zda i na tohle použít prostředky z těchto zdrojů je spíše politická a záleží na rozhodnutí zastupitelstva. Osobně si myslím, že tohle je věc, která je úplně mimo ostatní problematiku chodu města, jako jsou chodníky, silnice, pozemky ke stavbám bytů a domů apod. Nemělo by se to tedy odsunout a dávat to na druhou kolej. Je to něco co město rozvíjí, zvyšuje kvalitu života lidí ve městě a naopak to může peníze do města přinést. Ten areál by byl natolik zatraktivněn, že by byl využíván pro sportovní turistiku, kluby a oddíly by sem jezdily na soustředění z jiných míst republiky i ze zahraničí. Zajímavý by byl i vznik tréninkového centra některého sportu a tím pádem by se stal doménou v celé republice. Pokud to třeba srovnáme s novým zimním stadionem ve Světlé nad Sázavou, který byl za nějakých 120 milionů korun a z 85% to bylo hrazeno z prostředků EU, tak tento areál, který postihuje mnohem širší škálu a užitnou hodnotu má určitě reálné šance.

Co je podle Vás asi tou největší překážkou, kterou bude třeba překonat?
Pokud pomineme finanční otázku, která ale samozřejmě souvisí vždy se vším, tak zásadní nepřekonatelnou překážku nevidím. Nejdůležitější ale bude, jak se k tomu postaví zastupitelstvo, ale tím nechci říct, že to vidím jako překážku. Je však potřeba se povznést nad různé osobní zájmy, politické a stranické zájmy a nedělat z toho politiku, i když ve finále to bude politické rozhodnutí. Bude to ale otázka určité odvahy říci: „Ano, město Žďár nad Sázavou, kromě své tradice spojené se Zelenou Horou, s klášterem a kulturou obecně, má i svoji sportovní tradici a může lákat i na to, že je městem sportu“. Myslím, že obzvláště rok 2010, který není tak vzdálen ukázal, že Žďár byl tento rok hlavním městem sportu a nenašli bychom jiné takhle úspěšné město. Stačí jen připomenout olympijské hry a dvě zlaté a jednu bronzovou medaili Martiny Sáblíkové a bronzovou Martina Koukala, následně tři hokejoví mistři světa Tomáš Rolinek, Petr Koukal a Petr Vampola, dále dvě stříbrné basketbalistky z mistrovství světa Eva Vítečková a Markéta Mokrošová a třeba ještě David Pulkrábek zlatý na olympiádě mládeže v judu. To vše dokazuje, že Žďár má obrovskou sportovní tradici a město je se sportem po generace spojeno. Jsou tady kluby, které tu působí 60, 70 nebo i 90 let, což značí, že to není spojeno jen s rozmachem města v 50. letech, ale ta sportovní historie tu sahá mnohem hlouběji. Myslím, že i v těchto souvislostech bychom k tomu měli přistupovat.

Není žádným tajemstvím, že jste věřící člověk a křesťan pro kterého může být právě otázka tradiční pouti poněkud ošemetná?
Pokud se na to podívám skutečně z pohledu víry a křesťanství, tak bych mohl s klidným svědomím říci, že pouť, která se v současnosti odehrává na ovále a přilehlých prostorách, nemá vůbec nic společného s tím o čem ta podstata pouti je, to znamená oslava svátku svatého Jana Nepomuckého, který z pohledu duchovního něco dokázal a byl prohlášen za svatého. Na druhou stranu chápu, že lidé chtějí tento svátek slavit jinou, více zábavnou formou. Ona ta zábava byla i v minulosti, ale atrakcí nebylo tolik, nebyly natolik sofistikované a náročné na místo. Ale myslím, že i otázka pouti je řešitelná a i samotná studie na to pamatuje. Pouze by došlo k určitému omezení rozsahu a počtu atrakcí. Rozhodně nikdo nechce občanům tuto tradiční pouť a zábavu na kolotočích či u stánků brát ani výrazně omezovat. Z pouťových prostor by musel být vyřazen nový rychlobruslařský ovál, protože tam by docházelo k jeho velkému poškozování a zřejmě i zničení. Naopak se nabízí rozšířené parkoviště před zimním stadionem včetně prostor (budoucí) silnice na Klafar a přilehlých parkovišť a nové parkoviště před fotbalovým stadionem. Oba hlavní prostory pro atrakce by pak byly propojeny tou pěší klidovou zónou kolem haly, stadionu, bowlingu, kde by byly prostory pro stánky. Takže si myslím, že se to skloubit dá a mohlo by to dát i té pouti nové parametry a třeba i zajímavé možnosti.

Na závěr. Myslíte si, že by Žďár mohl vidět ještě Martinu Sáblíkovou závodit na nové domácí dráze na Bouchalkách?
Martina Sáblíková tady bude závodit asi již teď 2.září, kdy tu bude závod olympijských nadějí na kolečkových bruslích pod patronací její a Českého svazu rychlobruslení. Právě se svazem rychlobruslení a Českým svazem kolečkového bruslení proběhla již jednání a připravuje se i jednání s Českým olympijským výborem o nějaké podpoře a rýsuje se možnost vzniku vrcholového tréninkového střediska. Ze strany olympijského výboru existuje vize o vzniku několika vrcholových sportovních center v republice pro různé sporty. Já bych rád v tomto směru spolupracoval s Novým Městem, kde by mohlo vzniknout centrum pro biatlon a horská kola a ve Žďáře by to mohlo být rychlobruslení a kolečkové bruslení. Vzdálenost mezi oběma místy je minimální a spojení je výborné, uvažuje se i o propojení cyklostezkou, takže si dovedu představit jedno silné sportovní centrum pro tyto sporty se společným zázemím, jako třeba ubytování, vzdělávání, rehabilitace, sportovní lékařství atd. Myslím, že bychom se tím mohli přiblížit takovým sportovním centrům jako je Liberec, Nymburk apod., Takže já jsem optimista a člověk, který věří tomu, že když máme projekt, který je kvalitní a vezmeme-li si jej za svůj, tak to prostě má šanci a já věřím tomu, že se tohle povede. No a na vaši otázku odpovím také optimisticky a troufnu si odhadnout, že by žďárští příznivci mohli Martinu Sáblíkovou vidět závodit na domácí dráze, samozřejmě záleží také na tom, jak dlouhou kariéru plánuje, ale pokud by to bylo tak dlouho jako Claudia Pechsteinová, tak skutečně nemám obavu. Navíc naší obrovskou devízou je skutečnost, že jsme tady takoví hodně vytrvalí a dokážeme dělat ten sport i s nižšími náklady, než je obvyklé jinde. Pořád beru to, že Žďár i Nové Město mají k sobě hodně blízko a patří do nejkrásnější oblasti v republice, kterou je Vysočina.

Děkujeme za rozhovor a budeme se těšit na "nové Bouchalky"