HAMAN: Jednoznačným cílem je dostat se na místa, která zaručují play-off

Zveřejněno 06.01.2020 | Tomáš Masař

Na začátku nového roku bývá vždy tradicí ohlédnout se jednak za rokem minulým a také vytyčit cíle do toho následujícího. Dnes si nejen o minulém kalendářním roce a přáních do toho nového popovídáme s hlavním trenérem žďárských Plamenů, panem Radkem Hamanem, který byl tak laskav a odpověděl na několik zvídavých dotazů naší redakce.

Nejprve bych se ještě rád vrátil do roku 2018, kdy se před startem sezony odehrálo exhibiční utkání oslavující 80. výročí žďárského hokejového klubu. Pokud se nemýlím, tak pro Vás to byl návrat do žďárského dresu po více než 30 letech. Jaké to bylo zahrát si zase po tolika letech na žďárských Bouchalkách a za tým, kde jste učinil první hokejové krůčky?
Takovéto exhibiční zápasy jsou pro mě vždy velmi, velmi příjemné. Jinak to hráč prožívá v aktivní kariéře a jinak po skončení kariéry. Nejsem výjimka. Užil jsem si setkání s hráči, s kterými jsem se několik let neviděl, navíc na místě, kde jsem začínal bruslit, a před tolika fanoušky.

Pokud ještě navážu na předchozí otázku. Jaký je to vůbec pocit vracet se po tak dlouhé době do rodného města? Změnil se ve Vašich očích nějak Žďár?
Do Žďáru jsem do té doby dojížděl za maminkou, takže nějaké změny, např. co se týče změny náměstí, jsem v průběhu času vnímal.

„Jsem spokojený s přístupem hráčů jak v tréninku, tak v zápasech. A v tuto dobu jsem spokojený i s výkony mužstva, které mají stoupající tendenci.“

Radek Haman o přístupu svých svěřenců

Nyní již k současnosti. Před začátkem této sezony jste se stal hlavním koučem týmu žďárských Plamenů. Jak byste zhodnotil dosavadní průběh sezony a postavení v tabulce? A jaké máte cíle pro druhou část sezony?
Na odpověď bych zřejmě potřeboval více prostoru, abych mohl obšírněji odpovědět. Budu tedy stručný. S postavením v tabulce spokojený nejsem. Jsem spokojený s přístupem hráčů jak v tréninku, tak v zápasech. A v tuto dobu jsem spokojený i s výkony mužstva, které mají stoupající tendenci. Jednoznačným cílem je dostat se na místa, která zaručují play-off.

Jak moc obtížné je vůbec trénovat a tvořit sestavu, když hráči kromě hokeje ještě musí chodit do zaměstnání a mnohdy jsou vytížení i v době mistrovských zápasů? Klade to na trenéra vyšší nároky, než když má v týmu jen hráče, kteří se mohou soustředit čistě na hokej?
Musím především smeknout před kluky, kteří se po zaměstnání donutí ve volném čase přijít na trénink, 2x týdně na zápas a ještě poslouchat moje pokyny. A podotýkám zadarmo. Ve srovnání s hráči je moje tvoření sestavy zanedbatelná záležitost.

Ke kulatým 50. narozeninám gratulovali Radku Hamanovi před zápasem s Novým Jičínem i generální manažer Miloslav Šimon a kapitán Martin Pleva foto: Petr Nedvěd

Přestože je mi jasné, že některá tajemství zůstávají v kabině, můžete třeba prozradit, kdo se nejvíce stará o „dobrou“ náladu v kabině nebo kdo je naopak tichá voda? Jsou ve stávajícím kádru hráči, kteří Vás něčím pozitivně nebo třeba i negativně překvapili?
Samozřejmě, že v týmu jsou hráči s různými povahami. Pochopitelně mě i někteří překvapili kladně i záporně, ale jména si nechám s dovolením pro sebe. Mohu prozradit, že podle mě je v kabině ten správný mix povah.

O Vás bylo vždy známé, že jste typem pracovitého, spíše defenzivně laděného útočníka, jaké typy hráčů ale preferujete jako trenér? Jste spíš zastánce týmu plného bojovníků, nebo upřednostňujete ofenzivní hráče, kteří svými kousky baví diváky?
Jsem zastáncem, pokud je to možné, aby v týmu byli jak kreativní hráči, tak bojovníci. Podle mne je nejdůležitější, abych jako trenér přesvědčil jednotlivé hráče o jejich konkrétní úloze v týmu. Pokud to hráči přijmou, může tým jako celek dosáhnout úspěchu a nemusí mít v týmu vyčnívající hvězdy. Já spíše preferuji nutnost dodržování pravidel a nějakého systému v bránění a tvořivosti a kreativity hráčů v útoku.

Dlouhá léta jste působil ve Znojmě, které v dnešní době hraje mezinárodní EBEL ligu, jak Vy osobně tuto ligu hodnotíte? A myslíte, že účast v takovýchto mezinárodních soutěžích je pro česká mužstva přínosem?
Měl jsem možnost si tuto soutěž 1 rok zahrát. Je to především jiný styl hokeje, protože ho hrají mužstva z několika zemí a hráči spoustu národností, a proto je to i mezinárodní zkušenost pro české hráče. Nechci se pouštět do srovnávání s českými soutěžemi. Jde o soutěž, v které mužstva preferují cizince, především hráče ze zámoří. Pro Znojmo je navíc tato soutěž zajímavá z hlediska blízkosti s Rakouskem.

„Musím především smeknout před kluky, kteří se po zaměstnání donutí ve volném čase přijít na trénink, 2x týdně na zápas a ještě poslouchat moje pokyny. A podotýkám zadarmo.“

Trenér Plamenů o „náročnosti“ 2. ligy

Jako hokejový trenér jste jistě v posledních dnech sledoval vystoupení české reprezentace do 20 let na domácím mistrovství světa, jak Vy osobně hodnotíte vystoupení našich mladíků?
Po bitvě je každý generál. 10 fanoušků a trenérů bude mít 10 názorů. Pro mě neúspěch s výsledkem, naproti tomu zřejmě strop mužstva, které bylo vybráno.

Česká U20 nezískala medaili již dlouhých 15 let a seniorská reprezentace na tom není o moc lépe. Máte, podobně jako mnozí jiní bývalí hráči a trenéři, také pocit, že nám na mezinárodní úrovni začíná ujíždět vlak?
Já si úplně nemyslím, že nám ujíždí vlak v seniorské kategorii. V mládežnických kategoriích je to jiné. Tam zaostáváme a v dalších letech se to může samozřejmě daleko více projevit i v seniorech. Je to na delší debatu, ale podle mě jen zjednodušeně zabíjíme v mladých hráčích jejich vlastní individuální tvořivost a kreativitu. To je hlavní rozdíl mezi námi a světem a přitom to byla před pár lety naše doména.

Poslední otázka je tradičně novoroční. Máte nějaká novoroční předsevzetí nebo přání týkající se hokeje?
Není to pouze fráze, ale přeji hráčům, fanouškům a všem jejich blízkým především pevné zdraví. Pak všichni společně budeme mít z hokeje radost.

Děkuji za rozhovor a přeji vše nejlepší a hodně úspěchů v roce 2020!