Foto: René Rámiš
Z jasného zápasu znovu drama, co se stalo po čtvrtém gólu?
Je to už bohužel taková naše klasika. Nevím, proč máme takové zkraty, asi jsme se moc uspokojili. Není moc zápasů, které dobře rozehrajeme, abychom je dohráli v poklidu a třeba i zvýšili vedení. Vždycky si to zbytečně komplikujeme.
V první třetině vás hodně podržel Milan Řehoř a mohlo to být i naopak. Jakto, že vám první třetiny vůbec nevychází?
Asi jsme ještě byli v autobuse, protože ta byla hrozná a soupeř měl více ze hry a musel to několikrát zachraňovat Milan. Naštěstí jsme to nějak uplácali na 0:0.
Byl to jeden z klíčových momentů?
Podle mě ano, kdybychom tam prohrávali, hrálo by se hůř. Ale udrželi jsme to a pak jsme odskočili na 4:0. To nám dalo klid na hokejky a možná jsme se až moc uspokojili.
Je to upozornění, aby se to dále nestávalo?
Těch upozornění už bylo spousta a musíme začít se tomu vyvarovat, jinak se nám to jednou vymstí a o ty body přijdeme. Musíme ty zápasy dohrávat od začátku do konce.
Ty jsi otevřel skóre, plánoval jsi střelu mezi betony?
Dostali jsme se do útočného pásma a já jsem objížděl branku, Střechyč mi to před ní přihrál. Možná jsem mohl střílet z první, ale zpracoval jsem si to a zkusil jsem to mezi betony. Naštěstí to tam spadlo a jsem rád, že nás ta první branka i nastartovala k lepšímu výkonu.
V závěru to bylo tedy drama, ale zodpovědně už jste výsledek ubránili. Co rozhodlo?
V závěru jsme měli víc sil a to bylo hodně důležité. Semkli jsme se a dotáhli jsme to do vítězného konce. Že pak padla branka v poslední sekundě do prázdné klece, to už nehrálo roli, ale pohlídali jsme si to i tak.