Momenty play-off: semifinále

Svazující snaha

Asi všichni, kteří viděli semifinálové zápasy, musí uznat, že nelze žďárským hráčům upřít obrovskou snahu a bojovnost. A možná právě to bylo paradoxně jednou z příčin rychlého vyřazení. Po relativně snadném postupu do semifinále si sami hráči na sebe vytvořili značný tlak, sami chtěli tento úspěch potvrdit i v semifinále, že začali brát potup do finále skoro jako povinnost. Tak moc toužili zahrát si vrchol o celkové vítězství, že v klíčových okamžicích se z hokejek žďárských hráčů vytrácela jistota, přesnost a pohoda, která je zdobila téměř celou sezónou a naopak nervozita a někdy až křečovitost byly příliš svazující.

3 výhry v základní části

Plameny dokázaly Techniku porazit ve třech z celkových čtyř zápasů v základní části. A to je možná další prvek, který mohl Žďáru ublížit. Hráči si hodně věřili a podvědomě si byli téměř jistí, že po těchto výsledcích musí Vysokoškoláky opět porazit. Ovšem zde přesně platilo to známé, že play-off je zcela jiná soutěž. Brňané v ní prokázali své mimořádně bohaté zkušenosti z vyřazovacích bojů, dokázali je dokonale zužitkovat a zúročit a ukázali, že zápasy play-off a základní části jsou úplně o něčem jiném. Nakonec, nebylo to poprvé. Před dvěma lety vypadly Plameny ve čtvrtfinále s Jindřichovým Hradcem (tehdy 2:0 na zápasy), když jej předtím v základní části třikrát porazily.

Málo branek

Na rozdíl od čtvrtfinále padalo v semifinále podstatně méně branek. Právě v zásadním poklesu žďárské produktivity lze hledat asi hlavní příčinu semifinálového nezdaru. Zatímco v sérii proti Pelhřimovu byl průměr vstřelených branek 6,3, proti Technice dokázali Žďárští v každém zápase překonat brněnského gólmana pouze dvakrát. Fantastické výkony strážce soupeřovy svatyně Josefa Nováka byly jednoznačně hlavním základem úspěchu Techniky. Připočteme-li k tomu ne úplně vydařenou koncovku žďárských hráčů a snad i méně štěstí, vyjde nám příčina postupu soupeře na úkor Plamenů, při minimálně rovnocenném herním výkonu obou mužstev.

Prodloužení

V průběhu základní části skončily tři zápasy Plamenů remízou a muselo rozhodovat prodloužení nebo nájezdy. Paradoxem však je, že všechny tyto tři zápasy Sobotkovi svěřenci nakonec vyhráli. Bohužel v tom čtvrtém, který byl prvním semifinálovým zápasem proti Technice, to poprvé žďárští nedokázali. A právě zde se nejčastěji hovoří o zlomovém okamžiku série…

Rozhodl první zápas?

Po vyřazení se často mluvilo o tom, kdy to přišlo a kde se rozhodlo o semifinálové porážce? V neformálních debatách s trenérem, hráči i mnoha fanoušky, stejně jako na oficiální tiskové konferenci se všichni nejčastěji shodovali, že celou sérii rozhodl právě první zápas na Technice. Žďár zde již prohrával 2:0 a když Jiří Plachý v čase 55:55 vyrovnával, zdálo se, že nastává zlom a Plameny se vrací do sedla. Vše tomu nasvědčovalo, Žďárští svého soupeře přehrávali, ale Petr Štěpánek trefil tyčku. „Kdyby to byl gól, byl by dnes Žďár ve finále“, říkají dnes mnozí, ale jak známo, na kdyby se nehraje. Tlak Žďáru se stupňoval a navíc do prodloužení si přinesl přesilovku. Prvních šest minut nastaveného času prakticky nepustil Brno do své třetiny. Pak však přišla první chyba a soupeř trestal, rozhodl zápas a s ním možná i celou sérii. Tohle nečekané K.O. ve chvíli, kdy se naopak čekalo, kdy už se budou Plameny radovat z prvního semifinálového bodu, se nemalou měrou podepsalo i na psychice hráčů a zanechalo to stopy i do zbývajících zápasů.

Čtveřice rozhodčích

Od semifinále play-off se poprvé se ve druhé lize začal uplatňovat systém dvou hlavních sudích. Asi se budou různit názory na tuto novinku, ale v zápasech, které jsme mohli sledovat, to často působilo tak, že největší problémy s tímto jinak určitě přínosným trendem, měli sami rozhodčí. Ti totiž na to nebyli zvyklí. Druholigoví sudí to nemají zažité, často vázla komunikace, používali naprosto rozdílný metr a zákroky, které u jednoho z rozhodčích procházely bez povšimnutí, druhý nekompromisně trestal a často se ani mezi sebou nedokázali shodnout. Určitě se nedá svádět vinu za vyřazení na rozhodčí, ovšem třeba v posledním utkání v Brně udělali arbitři tolik chyb, kolik jsme z jejich strany neviděli za celou sezónu, což je v kontextu s důležitostí tohoto zápasu velká škoda. Na druhou stranu lze konstatovat, že kvalita rozhodčích a úroveň řízení zápasů se obecně v posledních letech zvyšuje.

Domácí prostředí

Přestože dva ze tří zápasů se odehrály na ledě soupeře, mohli si žďárští hokejisté pokaždé připadat jako doma. Fanoušci Plamenů dokázali svým hráčům vytvořit domácí atmosféru nejen na domácích Bouchalkách, kam jich přišlo dvanáct stovek, ale také na brněnských Hokejových halách dětí a mládeže, kde bez větších problémů vymazali nevelkou skupinu domácích příznivců. Bohužel ani tato podpora na postup nestačila, tak si hráči alespoň užili obdivuhodnou děkovačku po posledním zápase v Brně.