Ohlédnutí za čtvrtfinálovou sérií a středečním snovým večerem

Zveřejněno 08.03.2013 | mk
Ž Ď Á R   N A D   S Á Z A V O U - Asi by si nikdo nedokázal představit atraktivnější scénář čtvrtfinálové série pro fanouška žďárských Plamenů. Od prvního zápasu s čistým kontem, přes debakl soupeře na jeho ledě až po neskutečně dramatický poslední zápas, který ještě znásobil zážitek a postupovou euforii jak fanoušků, tak samotných hráčů.

Foto: Tomáš Marek

Uplynutím 60. minuty středečního zápasu vypukla na Bouchalkách obrovská radost. Hráči naskákali do tradičního poskakujícího klubka a stadionem znělo sborové „Žďááár a Žďááár a Žďááár…“ Mnoha přítomným z toho běhal mráz po zádech. Vždyť „standing ovation“ a roztleskané obě tribuny, to tu pamatují spíše ti dříve narození. No a závěrečná „děkovačka“ byla tentokrát obzvláště emotivní a užívali si ji jak hráči, tak fanoušci.

Při odchodu hráčů do kabin se novináři vrhli na jednoho z hrdinů večera. Nejmladší člen Sobotkova týmu Martin Jícha vystřelil svým gólem postup Plamenů do semifinále. „Vyměnil jsem si puk s Pláškem a viděl jsem tam mezeru, tak jsem to tam rychle hodil a vyšlo to“, popisuje rozhodující okamžik třetího čtvrtfinále „Slavkovický pitbul“, jak se často tomuto neskutečně bojovnému obránci říká.

Slastný okamžik si také žďárský bek, který většinu sezóny strávil v jihlavské Dukle, pořádně užil a oslavil: „Byl to neskutečný pocit, když jsem viděl, jak tam puk zapadl, byl jsem v transu a věděl jsem, že už to nepustíme“, svěřil se se svými pocity z asi nejdůležitějšího gólu v kariéře Martin Jícha.

Málokdo ale dnes již ví, že ten gól nemusel vůbec padnout a jeho autor si ho skutečně zasloužil a vybojoval již předtím, když projevil znovu svoji důslednost, bojovnost a důraz a s vypětím všech sil dokázal na poslední chvíli zachytit vyhozený kotouč na modré čáře i když už to vypadalo, že to nemůže stihnout. Právě takovéto momenty v play-off rozhodují .

Samozřejmě oslavy a projevy radosti pokračovaly i v kabině a pak ještě dále… Právě i to, že Plachého parta dokázala postoupit v nejkratším možném termínu a do dalšího zápasu má téměř týdenní přestávku, mohli si hráči dovolit postup oslavit a tolerovalo se i nějaké to porušení životosprávy.

Ovšem ještě museli splnit svoji „povinnost“, která k té práci patří, oba trenéři a před zástupci médií zhodnotit zápas a celou čtvrtfinálovou sérii. Pelhřimovský kouč Martin Meloun, působil o poznání sklesleji, než jeho žďárský protějšek, avšak porážku přijímal navýsost sportovně. „Musím soupeři pogratulovat a přeju jim, ať se dostanou co nejdál. Žďár postoupili zaslouženě, byl silnější a má širší kádr, což se projevilo i dnes.“

Spartak neodehrál nejlépe první dvě utkání, především to domácí se mu hrubě nepovedlo, zatímco dnes ukázal Pelhřimov, že se mohl o postup prát mnohem důrazněji: „První dva zápasy odehrál Žďár v klidu, podržel je skvěle gólman, byli prostě lepší a nám ty zápasy nevyšly. Musím ale poděkovat našemu mančaftu za dnešní výkon. Jeli jsme sem za stavu 2:0 a nikdo nám asi už nevěřil, ale měli jsme to dnes na lopatě, pak se to podělalo a dopadlo to jak to dopadlo. Mrzí nás to, protože jsme to chtěli ještě alespoň na jeden zápas do Pelhřimova vrátit.“

Dnešní vzedmutí Spartakovců bylo obzvláště po domácím debaklu obdivuhodné: „Bylo těžké kluky vzpamatovat a namotivovat za toho vývoje série a po tom domácím zápase obzvlášť, ale víme že ten poslední krok bývá nejtěžší a právě po tom nevydařeném zápase měli kluci chuť a snahu to vrátit k nám a pokusit se o reparát. Pokud by se to povedlo, my bychom byli v klidu a mohlo by se stát cokoli“, litoval ztracených nadějí na obrat Martin Meloun.

Obě mužstva si však užívala fantastickou atmosféru, která čtvrtfinálové duely provázela a nenechala chladným ani pelhřimovského lodivoda: „Všechny ty zápasy měly skvělou atmosféru díky oběma táborům fanoušků a chtěl bych jim za to poděkovat. Speciálně na ten první přišla obrovská spousta lidí, je vidět že play-off táhne a lidi se na to těší. U nás v Pelhřimově přišlo taky dost lidí, ale bohužel jsme je moc nepotěšili. Co mě ale překvapilo a i z takové trenérské solidarity docela zamrzelo, že když jsme se dnes dostali do vedení, tak se tu našli takoví diváci, kteří dokázali na své mužstvo pískat a takovíhle fanoušci mě na hokeji mrzí,“ našel kaňku na jinak skvělém publiku Martin Meloun.

Není nutné zdůrazňovat, že kouč Plamenů Martin Sobotka byl mnohem spokojenější a tentokrát nešetřil chválou: „Musím celé té partě, která se tvořila od loňského léta strašně moc poděkovat. K celé sérii přistoupili velmi zodpovědně a v každém okamžiku na tréninku, v autobuse, před zápasem i v zápase byla na každém vidět ta obrovská chuť a odhodlání a díky tomu jsem byl od začátku přesvědčený, že to dokážeme. A to s vědomím, kvality a velké síly soupeře, kterou bych si nedovolil jakkoli podcenit a právě v dnešním zápase ji Pelhřimov znovu ukázal.“

Potvrdilo se tak to, že poslední krok je nejtěžší a situace před třetí třetinou posledního zápasu nevypadala pro Sobotkovu družinu vůbec dobře, ale i tam vidí žďárský lodivod pozitiva: „Nechtěli jsme jet už do Pelhřimova a kluci se v kabině obrovsky semkli a řekli si, že to dotáhnou. Pak se v té poslední třetině opravdu vydali ze všech sil a doslova si to vydřeli.“

Martin Sobotka si je vědom dosaženého úspěchu, ale chtěl by, aby se tým svezl na vítězné vlně co nejdál: „Udělali jsme největší úspěch za posledních několik let, ale doufám, že tu lidi uvidí ještě nějaký pěkný hokej v semifinále. Za to co předvedli ve čtvrtfinále a obzvláště pak dnes, by si to určitě zasloužili. Byla to opravdu nádherná atmosféra, takže rozhodně jdeme bojovat zápas od zápasu a uvidíme pak co bude dál…“, naznačuje odhodlání svého týmu jeden z nejmladších trenéru žďárské hokejové historie a zdá se, že diváci se mají ještě na co těšit.