Dřímající kanonýr Plachý: Doufám, že jsem se zase nastartoval

Zveřejněno 06.12.2011 | jb
Stále je s deseti góly nejlepším střelcem týmu, ale fanoušci od kapitána červenobílých barev čekají mnohem víc. Jiří Plachý totiž desítky tutovek včetně derby proti neoblíbeným "Huhýnům" spálil. Kritika fanoušků se tak na konci listopadu sypala i na hlavu letos spíše dřímajícího střelce. I on šel v nedělním duelu proti Trutnovu s výkonem nahoru. Vyrovnávacím gólem po krásné kombinaci celé lajny zahájil obrat, na který už Draci nedokázali reagovat.

Foto: Veronika Marková

Bral jste zápas s Trutnovem jako boj o získání ztraceného sebevědomí i jako omluvu fanouškům za Nymburk?
Určitě jo. Jednak jako omluvu, ale taky jsme měli v hlavách, že kdybychom Trutnov neporazili, letěli bychom tabulkou dolů a byli bychom v těžké situaci. Teď je důležité vyhrát v Pelhřimově a získat zpátky dříve ztracené body. Máme skvělé fanoušky, ale po té blamáži v Nymburku jsme šli na led s tím, že nám třeba nebudou tolik fandit. Měli jsme jim co vracet. Dostali jsme sice gól jako první, ale brzy se nám podařilo srovnat. Potom už jsme na tom byli lépe, i když se nedá říct, že bychom zápasu vládli, protože soupeř až do konce výborně bruslil. Musím říct, že Sali to v závěru prostě vychytal.

Vstřelil jste důležitý vyrovnávací gól po krásné kombinaci celé lajny. Jak jste to viděl ze svého pohledu?
Pěkná akce. Martin Sobotka připravil pozici pro Kuzmu, ten se neukvapil se střelou, dal mi to ještě pod sebe, z kruhu jsem to dával těsně nad beton gólmanovi. Po všech těch neproměněných šancích jsem nad tím nepřemýšlel a plácnul jsem to na bránu. Kluci v kabině se ptali, jestli jsem to chtěl dávat nahoru. Ani nevím, viděl jsem volné místo a vystřelil jsem. Gól pomáhá k lepšímu výkonu, člověk se hned na ledě cítí líp. Takový gól jsem potřeboval, nejen že jsem nedával góly, ale moje hra byla špatná.

Měl jste i další šance, možná i na hattrick…
Šance jsem měl, nechci to házet na výborného gólmana, ale pokaždé, když jsem puk dostal, byl Biegl u tyčky perfektně přesunutý, i když už je starší ročník.

Kritika ze strany fanoušků po nepovedených zápasech hodně padala i na vaši hlavu. Jak jste ji přijal?
Samozřejmě, Žďár je malej a klubové webové stránky fungují. Každý z hráčů může tvrdit, že na ně nechodí, ale určitě se na fórum podívá, ať už to může být pozitivní, nebo negativní. Názorům se nedivím, kritiku musím unést, člověk se z toho nesmí „posrat“. Ale bylo to hodně nepříjemné, když se nedaří, psychiku hráčů to sráží dolů. Doufám, že jsem se tímhle zápasem zase nastartoval.

Vás osobně kritika na fóru spíš vyburcuje, nebo naopak sráží?
Spíš sráží, mám to v hlavě, i když si vždycky říkám, že se na to vykašlu, protože už mám něco odehráno. Jsou hráči, kteří to přejdou a také ti, kteří to nepřejdou a navenek třeba dělají, že je to netrápí, ale hodně o tom přemýšlí.

Z hlediště to vypadalo, že souhra s Kunstmüllerem a Sobotkou fungovala parádně. Dá se říct, že jste udělali zápas, protože jste vstřelili první dva góly.
Určitě nám hodně prospěl i příchod Aleše Koželuha. Se Sobem hraju už od sezóny, kdy jsme postoupili zpět z krajského přeboru, stejně tak s Kožim a Ďolíkem vzadu. Sice s námi dřív hrával Kuba Vránek místo Kuzmy, ale některé kombinace už prostě máme naučené.