Neshody zapomenuty. Chci vyhrávat tam, kde jsem udělal své první hokejové krůčky, hlásí Aleš Koželuh

Aleši, co stálo za tím, že jste se rozhodl vrátit se do žďárského dresu?
Nebudu lhát, když povím, že hra v nižších soutěžích mě úplně nenaplňovala. Pokaždé, když jsem se byl podívat na Plameny, tak jsem si nadával, že nebýt hloupý, tak jsem mohl hrát a ne koukat na tribuně. Několikrát jsem i potkal fanoušky, kteří mě nabádali, že bych se měl vrátit. Tak je to tady.

Bylo veřejným tajemstvím, že tehdejší odchod z klubu byl poznamenán různými okolnostmi. Je vše zapomenuto?
Dřív jsem se zbytečně zajímal o věci, které hráčům úplně nepřísluší. S panem Šimonem jsme si sedli, vyjasnili si pohledy na věc. Uznám, že jsem si nasypal popel na hlavu a slíbil, že jsem se polepšil a už nebudu zlobit. Chci hrát ve městě, kde jsem udělal své první hokejové krůčky.

Sledoval jste i během jiných angažmá obecně výsledky, fungování klubu a divácký zájem ve Žďáře?
Určitě, hořel jsem hokejem, jako celé město. V tomto směru dělá SKLH obrovský kus práce. Marketing je opravdu na vysoké úrovni. Myslím, že nesledovat hokej ve Žďáře je dost těžké.

V loňské sezoně byly Plameny kousek od postupu do kvalifikace o WSM ligu, byl jazýček na vahách k návratu i úspěšnost týmu?
Nad návratem jsem uvažoval už dříve, ale přiznám se, že chlapské EGO mi to nedovolilo. Možná jsem dospěl, možná jsem se naopak zbláznil. Když jsem se byl podívat na zápas s Jabloncem, tak padlo vnitřní rozhodnutí, že bych měl ještě naskočit. Však Kovalčuk se taky vrací po šesti sezonách v 35 letech do NHL a to je jiný raubíř než já. Uvidíme, jak se všechno vyvine.

Aleše Koželuha si většina fanoušků pamatuje jako skvělého obránce na přesilové hry. Foto: Veronika Marková

Kde jste vzal motivaci se poprat znovu o místo v týmu?
Hokej hraju od 8 let, mám ho opravdu moc rád, a když nazuji brusle, tak chci vyhrát. Možná díky té několikaleté „pauze“ mám velkou chuť si opět ve Žďáře zahrát a dokázat, že budu zase platný. Manažer vzpomínal dva góly proti Bílině v kvalifikaci o druhou ligu před deseti lety. Takové vzpomínky chci přidávat, ne ty které se hokeje moc netýkají.

Jste dalším obráncem do již tak nabitého týmu v zadních řadách. Jakou vidíte svoji roli, případně už jste se o nové sezoně bavil s trenérem Konečným?
Loni někteří zkušení obránci skončili, myslím, že šance určitě bude. Když mě pan Šimon představoval trenérům, tak jim řekl, že jestli nebudu nejlepší, tak ať mě vyhodí - nedá se svítit musím být nejlepší. S trenéry jsme o mé roli nemluvili, vždyť ani neví, jestli umím bruslit. Nejsem naivní, v současné době jsem tak osmý obránce a je na mně, jak budu makat, abych přesvědčil o svých kvalitách.

Patříte ke zkušenějším hráčům, jak se těšíte na spolupráci s mladíky, kteří hojně nastupují v průběhu sezony do druhé ligy?
Možná to bude vypadat divně, vzhledem k mému věku, ale vždycky jsem bojoval, aby mladí hráči hráli, takže jsem rád, že se tak děje. Pokud na to mladík má, tak musí hrát. Vzpomínám si, když mi v sezoně 05-06 do obrany dali Pleviče. Byl vyjevenej a moc se mu nechtělo hrát, ale teď je kapitán a tahoun mužstva, neuvěřitelně se vypracoval.

Co říkáte na nový systém druhé ligy a zápasy s celky z moravské skupiny?
Systém je podle mě lepší co se týká nákladů na dopravu. Jestli je celkově lepší nebo horší se ukáže v průběhu sezony. Moravskou skupinu jsem pár let hrál, takže vím, že tam jsou silné týmy. Ale je pravda, že ty opravdu silné (Frýdek, Prostějov, Přerov, Vsetín) už postoupily výše.