Peklo na ledě. Trénink s Plameny

Hokej mám rád a dokonce se ho pokouším i hrát. V ryze amatérské Vesnické lize pravidelně nastupuji jako pravé křídlo za HC Lísek. Když jsem se s výstrojí na zádech blížil ke kabině žďárského áčka, věděl jsem, že to bude něco úplně jiného než víkendový duel s Novou Vsí. Hráčům nebude na rozdíl ode mě dělat problém bruslit pozadu nebo přesně a prudce přihrát do jízdy.

Hráčů přišlo málo, dali přednost Jágrovi

Kabina překvapuje svou velikostí, ve dvou místnostech se tu právě převléká čtrnáct hokejistů. „Vybral sis špatný den, z obvyklé sestavy je tady jen pár hráčů. Někteří jsou zranění, další se odjeli podívat do Prahy na zápas Komety s Kladnem,“ vysvětluje slabší tréninkovou účast kouč Sobotka.

Moje přítomnost probouzí v hráčích zvědavost. Kdo to je? Že by nová posila? Trenér Sobotka mě představil. „Jak jsi na tom hokejově,“ zeptal se hned. „Nic moc. Neumím dobře přešlapovat doleva,“ přiznávám se před celou kabinou.

„Tak to sem zapadneš, to tady neumí nikdo,“ říká se smíchem jeden z mých nových spoluhráčů. Do kabiny přichází také manažer klubu Miloslav Šimon. „Uvidíme, jak se předvede, třeba ho pak z Lísku koupíme,“ glosoval pak Šimon za mantinelem.

Trenér Sobotka mi podává červený dres. Spoluhráčům, kteří vyfasovali stejnou barvu, se předem omlouvám. „Aby si vás nepovodil,“ prohodil k hráčům Sobotka. Že jsou jeho výstrahy naprosto zbytečné, dokazuje úvodní bago. Hrajeme tři na tři, ale nikoho nevodím, spíš naopak. Jedny jesle, druhé, třetí od mladíka Hrona, pak je přestávám počítat. Cvičení na rozehřátí mě unaví tak, že bych se nejraději po deseti minutách vrátil do kabiny.

Na duši mě hřeje aspoň jedna vydařená akce, na které měli lví podíl moji spoluhráči Ondřej Ježek a Jiří Man. Jejich kombinace vyústila v přesnou přihrávku před prázdnou klec, kterou jsem „zkušeně“ přetavil ve svůj premiérový gól v tréninkovém dresu Plamenů. Úvodní bago končí, hráči se jedou občerstvit ke střídačkám, kde jsou připraveny bidony s pitím. U mantinelu se držím co nejdéle. „Pojď se podívat,“ volá na mě trenér Sobotka.

Kouč vysvětluje cvičení a maluje na tabuli pro mě nepochopitelné symboly. Cvičení začíná, chvíli se dívám, abych pochopil, co mám vůbec dělat. Po několika minutách se odhodlám a zařadím se mezi hráče. Další cvičení a šance poměřit se s gólmany na sebe nenechá dlouho čekat. Soustředím se, abych přesně přihrál a moje zakončení alespoň mířilo mezi tři tyče. Gólmani jsou neprůstřelní. Střelu mezi betony mi mladý gólman Ondřej Krásný v pohodě vyzobl lapačkou.

Další dvě cvičení s tvrdou střelbou a cloněním před brankou raději vynechávám. Puky mlaskají o výstroj gólmanů i o mantinely, pro jistotu se dívám z bezpečné vzdálenosti. Závěr tréninku vyplňuje hra na dvě branky. V týmu červených hraji i s produktivním obráncem Petrem Benešem, který byl loni členem kádru extraligového mistra Pardubic, stavím se na levé křídlo, protože můj oblíbený post je obsazený.

Nahrál na gól a spěchal na střídačku

Konečně přichází moje chvíle. Zpracovávám prudký křižný pas a do druhé vlny mezi kruhy přihrávám Davidu Vítkovi. „Dobrá přihrávka,“ hřeje mě pochvalou poté, co si vychutnal gólmana. Odcházím střídat, víc už toho dneska nedokážu. I když jsem polovinu času z hodinového tréninku strávil popíjením ionťáku, cítím únavu.

„Tak a teď s námi půjdeš na deset piv,“ vyhrožuje v kabině bek Tomáš Smejkal, který mi nezapomene připomenout zápisné. Raději mizím do sprchy. Tam prohodím pár slov s Ondřejem Ježkem, který má zkušenosti z první ligy i z farmy Jokeritu Helsinky, o výsledcích v letošní sezoně. Oblékám se zpátky do civilu. „Mějte se borci a ať se vám daří,“ přeji hráčům, kteří mají za úkol vybojovat co nejlepší postavení před play-off.

Trénink byl prospěšný (Pozn.redakce www.hokejzr.cz)

Trénink s druholigovými Plameny zřejmě Radku Špatkovi prospěl. V nedělním zápase Vesnické ligy proti Nové Vsi (8:8) si připsal čtyři kanadské body za dva góly a dvě nahrávky. Blahopřejeme!