SOBOTKA: Cíl jsme nesplnili, ale vyloženě o nepovedené sezoně se hovořit nedá

Martine, jaké jsou Tvoje první dojmy poté, co mužstvu postup do play-off doslova protekl mezi prsty?
Z osmi týmů ve skupině postupovaly do vyřazovací části pouze čtyři, což bylo hodně tvrdé. Už před sezonou jsme věděli, že Nový Jičín, Kopřivnice i Valašské Meziříčí mají silné mančafty, kterým postup do play-off jen sotva uteče.

Takže jste do ročníku šli s tím, že to bude boj o poslední čtvrtou příčku?
Dá se to tak říci. A také se to v reálu potvrdilo. O poslední místo pro play-off jsme si to rozdali s Opavou a rezervou Komety. Cíl se nám nakonec splnit nepovedlo, ale vyloženě o nepovedené sezoně bych nemluvil. Byla v ní spousta věcí dobrých, ale konec nám nevyšel.

Když to vezmeme od začátku. Až do vánočních svátků se týmu nadmíru dařilo. Pohybovali jste se na druhém místě tabulky, navíc jste ještě měli některé odložené zápasy k dobru…
Žádnou velkou analýzu jsem si nedělal, ale je pravda, že první polovina sezony byla z naší strany hodně dobrá. Po vstupu do ročníku jsme chytili vítěznou šňůru, kdy jsme z jedenácti utkání desetkrát vyhráli. Sice jsme měli některé zraněné, ale mančaft byl i přesto kompaktní.

Tehdy by asi nikoho nenapadlo, že budete muset, nakonec neúspěšně, bojovat o play-off. Nemohlo se dostavit i určité sebeuspokojení?
Vyloučit se to nedá. Přece jen jsme bodů měli spoustu, pohled na tabulku vypadal krásně. K tomu ještě odložené zápasy k dobru, k nějakému podcenění mohlo dojít.

Vstup do nového roku mužstvu vůbec nevyšel. Po dlouhé šňůře porážek jste v tabulce klesli na hranu postupu do vyřazovací části…
V první řadě v tom sehrál roli covid. Tím se nechci vymlouvat, tyto problémy měly všechny mančafty. U nás se to ale sešlo tak, že nám hráčů najednou vypadlo až příliš.

Hrály roli i jiné faktory?
Určitě. Sice jsme dopředu věděli, že Petr Štěpánek odejde, ale když pak zkraje roku opravdu odešel, poznamenalo nás to více, než jsme si možná dokázali představit.

Co zranění?
Nejen zranění, ale také pracovní povinnosti hráčů. V amatérském sportu to tak je, s tím člověk musí počítat. Ale když pak dáváte dohromady všechno, co se v sezoně odehrálo, dává to střípek po střípku konečný výsledek.

Nakonec z toho bylo jen o jediný bod páté místo a postup v trapu…
Není to žádný propadák, ale spokojení samozřejmě nejsme. V určitých fázích ve druhé polovině sezony se od nás odvrátilo i to potřebné sportovní štěstíčko, které se nás naopak drželo na podzim.

Vyčítáš si třeba zpětně, že jsi měl při té nepříznivé sérii udělat něco jinak?
Těžko říci. Sestavu jsme po vánocích tak látali, že jsme kolikrát hráli jen na tři pětky. Některým klukům tím pádem mohly dojít fyzické síly, které potom v úplném závěru základní části chyběly. Jediné, co si zpětně říkám, že jsem možná měl zkusit do branky nasadit Lukáše Víta. Ten chytal za naši juniorku a Poličku. Třeba by si tenkrát Sali s Čapínem trošku ulevili a možná by se nám to vrátilo. Ale to jsou jen spekulace.

Zklamání v kabině určitě muselo být velké. Nenaznačil někdo po posledním utkání, že by chtěl končit, nebo měl zaječí úmysly?
Zatím nikdo nic neříkal, ale budeme mít závěrečné posezení, tak uvidíme. Zatím je ještě brzy. Věřím, že ti klíčoví hráči, hlavně se to týká těch starších, namátkou Martin Lojek či Martin Pleva, ale i další, s nimiž se budeme bavit, budou mít chuť a budou chtít dál hrát. Podle toho pak budeme mančaft stavět dál.

Moc změn ale asi nebude, že?
Věřím, že ne. Doufám, že kádr zůstane co nejvíce pohromadě. Nemůžeme si dovolit žádné přestupové bomby. Případné posily musí být co nejlacinější, ale také co možná nejkvalitnější. (smích)