Na slovíčko s trenérem Jaroslavem Benákem

Zveřejněno 10.09.2008 | Vladimír Sýkora
Položili jsme pár otázek žďárskému trenérovi, které se týkaly jeho aktivní kariéry i jeho působení ve Žďáře...
Na úvod přinášíme několik zajímavých informací o této legendě českého hokeje, tak jak je poskytuje encyklopedie Wikipedie:

Jaroslav Benák

(*3. dubna 1962 Havlíčkův Brod) je český hokejista a hokejový trenér, bývalý československý reprezentant.


Když mu byly asi 3 roky, začínal v místním týmu s ledním hokejem. Jako talent se projevil už v žákovských letech. V dorostu si ho vyhlídli ,,Vojáci,, z Jihlavy a na přelomu roku 1981/1982 si ho stáhli do svých řad. Jako nováček se okamžitě osvědčil a mimo čtyř titulů v řadě (1982 - 1985), se také v roce 1983 probojoval do národního týmu, kde byl stabilně nasazovaný až do roku 1988.


V roce 1985, po MS v Praze byl draftován týmem z Kanadsko-Americké NHL Calgary Flames, ale bohužel kvůli tehdejší době k přestupu nedošlo.


V sezoně 1993/94 se ozvala opět domácí nejvyšší soutěž - Berani ze Zlína, tam mistr světa strávil jednu sezonu, kde se opět ve svých 32 letech probojoval do reprezentace na tradiční turnaj - Izvěstie v Rusku. Po té odešel do domácího týmu - HC Dukla Jihlava. Později Jaroslav Benák ještě odehrál sezonu v H.Brodě - 1.národní hokejová liga, potom ještě odehrál 4 sezóny v Německu, v místní Ober-lize, kde patřil k nejlepším obráncům celé ligy.


Po revoluci v r. 1989, po otevření hranic se kvalitnímu bekovi ozvala Skandinávie, tedy přesně - Finsko. V týmu Saipa Lapenrantaa odehrál 2 sezony v nejvyšší lize, po té Jaroslav okusil jižní část evropy - Cortina d´Ampezzo (Itálie), tam strávil rovněž dvě sezóny.


V reprezentaci odehrál přes 100 zápasů a v roce 1983 vybojoval stříbrnou medaili, v roce 1984 na olympiádě v Sarajevu stříbro a v roce 1985 na mistrovství světa v Praze vybojoval dokonce zlatou medaili. Po té ještě v roce 1987 na MS ve Švédsku bronzovou medaili.


V roce 2002, ve svých 40ti letech ukončil kariéru. Momentálně trénuje druholigový Žďár nad Sázavou.


Krátký rozhovor:

Kde jsi naposledy působil jako aktivní hráč?

To už je 6 let v Německu v Peitingu,ve 40 letech, tam mě provalili koleno, měl jsem poškozené vazy a na Vánoce jsem skončil.

Na kterou reprezentační akci nejraději vzpomínáš?

Určitě nejraději vzpomínám na MS v roce 1985 ,kdy jsme v Praze získali titul mistrů světa. Velkým úspěchem byl i zisk stříbrných medailí na ZOH v Sarajevu v roce 1984.

Který hráč ti nejvíc dal jako nováčkovi, ať už v klubové, nebo reprezentační kariéře, kterého považuješ za svůj vzor, učitele?

Určitě "Chalupecký"(Milan Chalupa), ten mě vytáhl v Dukle a hráli jsme spolu i na olympiádě. To je určitě takový můj učitel hokeje...

A když přejdeme k současnosti. Proč zrovna Žďár?

V dubnu mě oslovil pan Šimon s nabídkou vytvořit ve Žďáře trenérskou dvojici s Jardou Bencem....Ve Žďáře vždy vyrůstali dobří hokejisté, je tu dobré zázemí a i proto jsem na nabídku kývl.

Jak jsi zatím spokojen s přípravou?

Letní příprava proběhla dobře, chodili jsme v hojném počtu a teď uvidíme... Momentálně skládáme "mančaft" dohromady, je potřeba vhodně poskládat a doplnit obránce... Z postu gólmana nám před sezónou odešel Lukáš Novák, takže jsme museli řešit adekvátní náhradu... Dvojice Němec, Vajner jí určitě bude. Jinak je zde výborná parta, mladý kluci, co chtějí hrát hokej.


Děkuji a přeji ve žďárské „štaci“ hodně úspěchů.